Zvolili jsme nejméně populární město v Česku. Místní se rozzlobí, ale turisté se mu přesto budou vyhýbat.

Žebříčky kvality života dokážou lidi nadzvednout ze židle. Zvlášť ve chvíli, kdy se na úplném konci objeví konkrétní město, kde se přitom normálně žije – chodí do práce, děti do školy a o víkendu na fotbal. Podle posledních dat projektu Obce v datech se na spodních příčkách opakovaně drží Most.

Hodnocení zahrnuje víc než dvě stovky měst a desítky ukazatelů. Sleduje se dostupnost lékařů, míra nezaměstnanosti, vzdělávání, životní prostředí a další oblasti, které dohromady vytváří obrázek o tom, jak se kde žije. A Most v tomhle srovnání už několik let zaostává, nejde o výkyv jednoho roku.

Přitom nejde o zapadlé místo na konci republiky. Sever Čech je dobře dostupný, město má nemocnici, školy, sportoviště. Jenže pověst se někdy lepí víc než realita – a Most si s sebou táhne obraz regionu poznamenaného útlumem těžby.

Tvrdá data místo dojmů

Za projektem Obce v datech stojí společnost Deloitte a pracuje s více než třiceti indikátory. Jedním z nich je míra exekucí, tedy počet lidí, kteří mají problém splácet své závazky. Právě tady Most vychází hůř než většina jiných měst. Podle mapy exekucí organizace Otevřená společnost patří celý Ústecký kraj k nejzatíženějším oblastem v Česku.

Podobné je to s nezaměstnaností. Data Českého statistického úřadu dlouhodobě ukazují, že podíl lidí bez práce je v kraji vyšší než republikový průměr. A vyšší nezaměstnanost se pak logicky promítá do nižších příjmů domácností i větší závislosti na dávkách, což se na kvalitě života podepisuje, i když to není vidět hned.

Obraz města, který se lepí na pověst

K tomu všemu je tu ekologická minulost. Povrchová těžba uhlí změnila krajinu k nepoznání a dopady na ovzduší byly roky citelné. Situace se sice zlepšuje, ale podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu patří Ústecký kraj pořád k místům, kde se smog objevuje častěji než jinde.

Negativní obrázek posilují i sociální potíže. Vyšší počet sociálně vyloučených lokalit znamená tlak na školy, bezpečnost i městské finance. Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně upozorňuje, že strukturálně postižené regiony potřebují systematickou podporu, ne jen rychlé jednorázové projekty, které po dvou letech zmizí.

Do toho zapadá i turistika. Zatímco Krušné hory lákají na hřebeny a cyklostezky, Most zůstává spíš místem, kterým se projede cestou jinam. Statistiky CzechTourism řadí Ústecký kraj mezi méně navštěvované regiony, pokud jde o přenocování domácích hostů. Není to lichotivé, ale je to fakt.

Místní realita je pestřejší než statistika

Bylo by ale fér říct i druhou stranu. Most není jen souhrn čísel v tabulce. V posledních letech se výrazně investovalo do okolí jezera Most, které vzniklo zatopením bývalého dolu. Dnes tu lidé běhají, jezdí na kole, v létě se koupou – a upřímně, málokdo by ještě před dvaceti lety věřil že něco takového vůbec vznikne.

Město se snaží podporovat technické obory a spolupracuje s firmami v regionu. Proměna ekonomiky po konci těžby ale není sprint. Spíš maraton, který trvá roky. Vyšší podíl lidí v exekucích nebo s nižším vzděláním se ve statistikách drží dlouho poté, co poslední důl zavře.

Pro lidi mezi třicítkou a padesátkou z toho plyne jediné: buď se zapojí do místního dění, budou tlačit na kvalitu škol a podporovat podnikání, nebo se rozhodnou odejít. Každý podle svého. Žebříčky nejsou rozsudek, spíš zrcadlo – a to někdy ukáže i věci, které se nečtou snadno. Jestli se Mostu podaří ten obraz postupně změnit, ukáže čas. A taky to, jestli se čísla konečně začnou víc potkávat s každodenním životem lidí, kteří tam prostě bydlí.

Zdroje: obcevdatech.cz, czso.cz, exekuceinfo.cz, chmi.cz, czechtourism.cz