Zahrádkáři upozorňují na běžnou chybu při setí mrkve. Jakmile je to uděláno špatně, rostlina se nedarí a lidé zůstávají zmatení ohledně příčin.

Mrkev patří mezi nejčastěji pěstovanou zeleninu v českých zahradách. Přesto právě u ní dělají lidé chybu, která rozhodne o celé úrodě během několika dnů. Semena vyklíčí, nať vyroste, ale kořen zůstane slabý, rozvětvený nebo vůbec nenaroste. Zkušenější pěstitelé upozorňují, že problém začíná už při samotném výsevu.

Nejčastější omyl spočívá v příliš hustém výsevu. Drobná semena se špatně dávkují a mnoho zahrádkářů je vysévá v obavě, že část nevzejde. Výsledkem je přerostlá nať a tenké, pokroucené kořeny, které si navzájem konkurují o prostor, vodu i živiny.

Mrkev přitom potřebuje kolem sebe místo. Kořen je zásobní orgán, který ukládá cukry vzniklé fotosyntézou. Pokud rostlina soupeří s dalšími jedinci těsně vedle sebe, energii investuje do přežití, nikoli do zesílení kořene.

Proč hustý výsev ničí úrodu

Podle odborných doporučení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského by vzdálenost mezi rostlinami měla činit alespoň tři až pět centimetrů. Řádky mají být vzdálené zhruba dvacet centimetrů. Pokud rostliny rostou hustěji, kořeny se deformují a zůstávají tenké.

Konkurence mezi rostlinami způsobuje takzvaný stres z přehoustění. Jde o stav, kdy si jednotlivé kusy stíní a omezují přístup světla. Rostlina pak vytváří delší listy, aby se ke světlu dostala, ale kořen zesiluje minimálně. Výsledkem je hodně natě a málo mrkve.

Jednocení není zbytečná práce

Mnozí pěstitelé se zdráhají mladé rostliny vytrhávat. Mají pocit, že přijdou o část úrody. Opak je pravdou. Takzvané jednocení, tedy protrhání porostu, patří k nejdůležitějším krokům při pěstování kořenové zeleniny.

První zásah by měl přijít ve chvíli, kdy mají rostlinky dva pravé listy. Tehdy už poznáte nejsilnější kusy. Slabší odstraňte tak, aby mezi zbylými zůstala mezera alespoň tři centimetry. Půdu po zásahu lehce přitlačte, aby kořeny nezůstaly obnažené.

Výzkumy publikované v odborných agronomických časopisech dlouhodobě potvrzují, že správná hustota porostu má přímý vliv na velikost a tvar kořenů. Příliš husté setí může snížit tržní výnos i o desítky procent. U domácího pěstování to znamená menší a často popraskané kusy.

Pozor i na hloubku výsevu a půdu

Hustota není jediný faktor. Mrkev potřebuje lehkou, hluboce zpracovanou půdu bez kamenů. Pokud narazí na překážku, kořen se rozdvojí. To lidé často mylně přisuzují nekvalitnímu osivu.

Semena vysévejte mělce, ideálně do hloubky jednoho až dvou centimetrů. Příliš hluboký výsev zpomalí klíčení. Mrkev klíčí běžně dva až tři týdny, někdy i déle.

Když půda během té doby vyschne, část semen prostě nevzejde a záhon pak působí flekatě, někde husté chomáče, jinde prázdno. A člověk tápe kde se stala chyba.

Jak si práci usnadnit

Někteří zahrádkáři si pomáhají obyčejným trikem – semínka promíchají s jemným pískem. Rozsypou se pak řidčeji a není potřeba tolik protrhávat. Není to žádná věda, spíš praxe odkoukaná mezi ploty. V obchodech se dají koupit i výsevní pásky se semeny v rozestupech, které dávají smysl. Jsou o něco dražší, ale ušetří nervy i čas.

V prvních týdnech hlídejte vláhu. Zem má být vlhká, ne rozbahněná. Přelití nadělá víc škody než krátké sucho, kořeny pak nemají dost kyslíku a snadno se objeví plísně nebo hniloba.

Jestli byla letošní mrkev slabá, křivá nebo sotva narostla, zkuste si vzpomenout jak hustě jste seli. Často je to právě tady ten problém. Příště dejte rostlinám víc prostoru hned na začátku, i když to svádí nasypat semínka „pro jistotu“ víc. U mrkve totiž opravdu platí, že když jich necháte méně, odmění se většími kořeny.

Zdroje: ukzuz.cz, mendelu.cz, zahradkar.org