V zaměstnání mě vystřídal mladší spolupracovník. Brzy zjistili, že to bez mé pomoci nezvládnou.

V některých firmách se v posledních letech hodně mluví o tempu a čerstvé energii. A přesně na tuto představu doplatil i technik z Brna. Po patnácti letech, kdy vedl stejný provoz, mu šéfové oznámili, že jeho místo převezme výrazně mladší nová posila. Údajně proto, aby firmě dodala rychlost a nový náboj.

Když se jeho příběh dostal na veřejnost, ozvali se lidé s podobnými zkušenostmi. Jeden z nich popsal, že mu o konci oznámili jednou větou: potřebujeme nový vítr. Přitom statistiky Českého statistického úřadu potvrzují, že obavy ze ztráty práce kvůli věku se týkají velké části zaměstnanců kolem padesátky.

Brněnský technik to tehdy bral spíš s odstupem. Tvrdil, že práci zvládá a jinde si ji určitě najde. Zajímalo ho ale, jak si povede člověk, který jeho práci převezme. A podle jeho slov netrvalo dlouho a ukázalo se, že představy vedení byly až příliš optimistické.

Když nadšení nestačí

Vedení věřilo, že nový zaměstnanec vnese do týmu energii a svěží pohled. Jenže roky praxe se zkrátka nedají přeskočit. Odborníci z Masarykovy univerzity dlouhodobě upozorňují, že ve firmách často chybí dokumentace tichých znalostí – tedy dovedností, které se člověk učí až léty praxe a které nejsou nikde sepsané.

A přesně tento problém se nakonec projevil i v jeho bývalé práci. Mladší kolega sice převzal systém, ale jen navenek. Při první větší objednávce se ukázalo, že se v něm neorientuje. Část provozu se doslova rozsypala během jediného dne. Zakázka nabrala zpoždění a napětí ve firmě stoupalo.

Časopis Moderní řízení už loni upozornil, že přehnaný důraz na generační obměnu může být pro firmy spíše rizikem. Analýzy citované v článku ukazují, že pracovníci kolem čtyřiceti let a starší bývají ve vypjatých situacích klidnější a dokážou lépe reagovat na problémy, které mladší kolegové řeší až za pochodu.

Návrat, o který nestál

Když začalo být jasné, že zakázka míří ke krachu, vedení se rozhodlo zavolat svému bývalému technikovi. Popisoval, že telefonát byl zvláštní: ještě nedávno ho označovali za člověka, který brzdí rozvoj, a najednou ho prosili o radu. Bez jeho pomoci by totiž firma přišla o zakázku v hodnotě několika milionů.

Nakonec souhlasil, ale postavil si podmínky. Řekl, že může pomoci, ale nemíní se vracet natrvalo. Chce pracovat tam, kde jeho zkušenosti berou vážně.

Několikadenní zásah nakonec stačil k tomu, aby se provoz znovu postavil na nohy a zakázku se podařilo dokončit. Šéfové museli uznat, že výměna zaměstnanců není jen o tom posadit na židli někoho mladšího. Pro kolegy ve firmě to byla připomínka, že praxe má svou vlastní hodnotu a že se nedá nahradit jen rychlostí nebo nadšením.

Co z příběhu plyne

Odborníci upozorňují, že lidé kolem čtyřicítky a starší nejsou rozhodně skupinou, které by se měly firmy vyhýbat. Naopak – zkušenosti často šetří čas, peníze a pomáhají předcházet krizím. Úspěšnost firem stojí z velké části na rovnováze mezi energií mladších a praxí starších zaměstnanců.

Brněnský technik dnes pracuje jinde. Tvrdí, že odchod z původní firmy mu nakonec pomohl uvědomit si, kde jeho zkušenosti mají skutečnou váhu. Podobné příběhy podle něj nejsou o výjimkách, ale o realitě, která teprve teď dostává pozornost.

Někdy zkrátka musí člověk odejít, aby bylo vidět, jak moc byl potřeba.

Zdroje: czso.cz, modernirizeni.cz, muni.cz