V roce 2026 čelí seniory novému skrytému problému. Většina si ho uvědomí až ve chvíli, kdy dojde ke ztrátě financí.
Rok 2026 má přinést změnu, o které se zatím příliš nemluví. Netýká se výše důchodů ani posunu věku odchodu do penze, ale toho, jak si starší lidé budou spravovat své finance. Úbytek hotovostních služeb a rychlá digitalizace bank může pro část seniorů znamenat riziko, které si uvědomí až ve chvíli, kdy bude pozdě.
Bankovní domy v posledních letech zavírají pobočky a klienty směrují do mobilních aplikací. Podle České bankovní asociace využívá internetové bankovnictví více než 80 procent klientů, u lidí nad 65 let je to ale znatelně méně. A právě tady vzniká napětí – mnozí senioři jsou nuceni používat nástroje, kterým úplně nevěří, někdy jim ani nerozumí.
Současně roste počet podvodů. Policie opakovaně uvádí, že oběťmi telefonických a internetových triků bývají často právě starší lidé. V roce 2024 šlo o tisíce případů vishingu či falešných investic, škody se počítaly ve stovkách milionů korun. Čísla jsou vysoká a trend zatím neklesá.
Digitalizace bez jistoty
Některé banky už oznámily, že od roku 2026 dál omezí hotovostní přepážky. Klienti tak budou víc odkázáni na bankomaty, samoobslužné zóny nebo online komunikaci. Pro mladší generaci běžná věc. Pro člověka, který byl zvyklý chodit s papírovým výpisem na pobočku, to může být problém – a ne malý.
Nejde jen o to, jak se přihlásit do aplikace. Potíž je i v tom, že podvodníci umí digitální prostředí využít velmi obratně. Stačí chvilka nepozornosti, nebo stres, a člověk potvrdí něco, co by za normálních okolností nikdy neschválil.
Typickým příkladem jsou takzvané spoofingové hovory. Útočník zavolá, vydává se za banku a na displeji se skutečně objeví číslo finanční instituce. Senior má pocit, že mluví s pracovníkem banky, a v dobré víře odsouhlasí převod. Jakmile platbu autorizuje, peníze mizí. Reklamace bývá složitá, někdy nemožná.
Podvody jsou čím dál promyšlenější
Kyberkriminalita postupuje rychle a obrana mnoha lidí za ní pokulhává. Pachatelé kombinují technické triky s psychologickým tlakem. Vydávají se za policisty, zaměstnance České národní banky, někdy i za člena rodiny v tísni. Hrají na strach a nutí oběť jednat hned, bez přemýšlení.
ČNB opakovaně zdůrazňuje, že nikdy nevyzývá k převodu peněz na „bezpečný účet“. Přesto se tento scénář vrací pořád dokola. Volající tvrdí, že účet je napaden a je nutné finance okamžitě převést jinam. Ve skutečnosti jde o účet pod kontrolou podvodníka.
Objevují se i falešné investiční platformy. Nabídky zhodnocení přes kryptoměny nebo akcie známých firem vypadají věrohodně, reklamy působí profesionálně – někdy zneužívají fotografie známých osobností. Po prvním vkladu následuje další přesvědčování, další „příležitost“, další tlak. A částky rostou.
Proč může být rok 2026 zlom
Stát tlačí na digitalizaci služeb a bezhotovostní platby jsou čím dál běžnější. Samo o sobě to není špatně. Jenže podle dat Českého statistického úřadu má téměř polovina lidí nad 65 let nižší digitální dovednosti. Pokud zároveň mizí kamenné služby, vzniká mezera, kterou mohou podvodníci snadno využít.

Když se k tomu přidá fakt, že mnoho seniorů má na účtech celoživotní úspory, riziko je zřejmé. Jediná chyba, jedno unáhlené kliknutí – a pryč mohou být statisíce korun. Někdy i víc.
Jak se bránit a nepřijít o peníze
Odborníci na kyberbezpečnost mluví poměrně jasně: nejdůležitější je nenechat se dostat pod tlak. Většina podvodů stojí právě na emocích a spěchu. Technická opatření jsou důležitá, ale bez obezřetnosti nestačí.
- Nepotvrzovat žádný převod během telefonátu, i když volající tvrdí že jde o minuty. Zavěsit a zavolat na oficiální číslo banky.
- Nesdělovat přístupové kódy, údaje z karty ani autorizační SMS – banka je po telefonu nechce.
- Nechat si investiční nabídku zkontrolovat někým blízkým, pokud slibuje až podezřele vysoký výnos.
Pomoci může i nastavení nižších denních limitů pro odchozí platby nebo zapnutí notifikací o každé transakci. Některé banky umožňují zřídit disponenta, tedy osobu, která má k účtu přístup a může dohlížet na pohyby. Není to všelék, ale další vrstva ochrany ano.
Rok 2026 zřejmě nepřinese dramatický zlom v zákonech. Spíš zesílí to, co už dnes vidíme. Finance se přesouvají do digitálního světa a s nimi i hrozby. Kdo si osvojí základní pravidla a nenechá se vyprovokovat naléhavým hovorem, má větší šanci že o své úspory nepřijde. Opatrnost je v tomhle směru možná ta nejcennější investice.
Zdroje: policie.cz, cnb.cz, cbaonline.cz, czso.cz
Napsala pro Vás AI asistentka Klára ze zdrojů na českém a zahraničním internetu

