Toto je nejčastější chyba při snaze vytvořit útulný domov. Místo komfortu může vzniknout jen zmatek.

Snaha vytvořit si doma útulno často dopadne úplně opačně. Police se zaplní dekoracemi, na gauči přibudou další polštáře a místo klidu přichází zvláštní neklid. Útulnost si totiž mnoho lidí spojuje s množstvím věcí, jenže právě to bývá kámen úrazu.

Stačí otevřít interiérový časopis nebo Instagram. Všude svíčky, plédy, vázy, obrazy. Dojem je jasný: čím víc doplňků, tím víc tepla domova. Jenže pocit pohody nevzniká z hromadění předmětů, ale z toho, jak spolu fungují. Někdy dokonce z toho, co v místnosti chybí.

Výzkumy publikované v časopise Personality and Social Psychology Bulletin ukazují, že lidé, kteří svůj domov popisují jako přeplněný a chaotický, mívají během dne vyšší hladinu kortizolu. Jinými slovy – prostředí, které má být útočištěm, se snadno promění ve zdroj napětí. A to si málokdo uvědomí včas.

Proč si útulnost spojujeme s množstvím věcí

Obchody s doplňky to umí. Pracují se světlem, měkkými materiály i emocemi. Každý jednotlivý kousek působí příjemně a lákavě. Problém nastává ve chvíli, kdy si tyto věci nanosíme domů bez jasnější představy, kam vlastně směřujeme.

Designéři často mluví o tom, že základem je řád a volné místo. Teprve potom dává smysl přidávat detaily. Pokud zaplníme každý roh, oko nemá kde spočinout a mozek zůstává tak trochu v pohotovosti. A to i večer, kdy bychom měli odpočívat.

Méně podnětů, víc klidu. Co na to výzkumy

Minimalismus není jen módní vlna z katalogů. Studie z Princeton University naznačuje, že když je naše zorné pole zahlceno množstvím věcí, hůř se soustředíme. Mozek musí neustále třídit, co je důležité a co ne – a to ho stojí energii.

V přeplněném obýváku tak nejde jen o estetiku. Jde o mentální zátěž, která se postupně nasčítá. Člověk si řekne, že je jen unavený z práce, ale prostředí kolem něj mu klid vlastně neumožní.

Odborníci proto doporučují jednoduché pravidlo: každý předmět by měl mít smysl. Buď praktický, nebo osobní. Pokud jen vyplňuje prázdné místo na poličce, možná tam být nemusí.

• Nechte část stolů a komod úplně volnou.
• V jedné místnosti držte spíš omezenou paletu barev a materiálů, tři bohatě stačí.
• Atmosféru tvořte světlem, ne dalšími dekoracemi.

Právě světlo dokáže změnit náladu překvapivě rychle. Teplejší odstín podporuje uvolnění, studené bílé světlo naopak stimuluje aktivitu – někdy až moc. Stačí jiná žárovka nebo lampa v rohu místnosti a prostor působí jinak, aniž by přibyl jediný polštář navíc.

Jak na útulný domov, který nepůsobí těžce

Zkuste začít prostě. Projděte místnost a dejte stranou věci, které nepoužíváte nebo k nim nemáte žádný vztah. Nemusí jít o radikální vyklízení, spíš o malé rozhodnutí co tu má zůstat. Když vynikne kvalitní pohovka nebo dřevěný stůl, místnost najednou dýchá.

Teprve potom přidejte osobní prvky. Fotografie, knihu kterou čtete už potřetí, keramiku z dovolené. Právě tyhle drobnosti dávají prostoru identitu. Psychologové mluví o efektu vlastnictví – k věcem, které jsou „naše“, máme silnější vztah a cítíme se díky nim bezpečněji.

Důležitou roli hraje i úložný prostor. Uzavřené skříně nebo boxy schovají to, co potřebujeme, ale nechceme mít stále na očích. Otevřené police není nutné zaplnit celé. Prázdné místo není chyba, je to součást kompozice i když to zní zvláštně.

Pokud máte pocit, že je váš domov přehlcený, zkuste malý experiment. Odeberte zhruba třetinu doplňků a pár dní pozorujte, jak se tam cítíte. Možná zjistíte, že klid nepřinesly nové věci, ale právě ty které zmizely.

Zdroje: psychologytoday.com, princeton.edu, apa.org, elledecor.com