Tito psi vrčí, kousnou, nemají rádi děti a těžko se trénují. I tak patří k nejoblíbenějším plemenům v Česku.

Na první pohled působí roztomile. Malé tělíčko, obrovské oči a hebká srst, která láká k pohlazení. Stačí, aby se k nim ale přiblížil neznámý člověk, a spustí zuřivý štěkot. S dětmi nevycházejí a nemají problém druhého kousnout. A pokud hned na začátku podceníte jejich socializaci, už je nikdy nevychováte. Přesto jsou právě tito psi jedním z nejoblíbenějších plemen v českých domácnostech.

Lidé je považují za agresivní a nevychovatelné tvory. Jejich chování ale není vrozenou vadou, nýbrž důsledkem výchovy, respektive její absence.

Pokud tento temperamentní pejsek dostane správné vedení nejlépe hned ve štěněčích letech, stane se z něj oddaný, citlivý a mimořádně inteligentní společník. V opačném případě budete mít doma rozzuřenou „kouli chlupů“, která nemá problém přejít k násilí, když se cítí ohrožená. A to je kvůli svým drobným rozměrům často.

Trpasličí psi z mexických nor

Původ této psí rasy je opředený tajemstvím. Podle jedné teorie jde o potomky trpasličích psíků, kteří žili v norách a ochočili si je Toltékové, starověký národ z dnešního Mexika. Aztékové jim přisuzovali duchovní význam. Věřili, že své pány doprovázejí i na onen svět, proto byli pohřbíváni společně s nimi nebo ukládáni pod domy, aby chránili jejich obyvatele. Některé prameny o nich dokonce mluví jako o rituálních obětech.

Milovníci psů už jistě poznali, že řeč je o čivavě, nejmenšímu psímu plemeni na světě, které získalo své pojmenování podle mexické provincie Chihuahua.

FCI plemeno uznala až ve 40. letech

Do Evropy se čivava dostala pravděpodobně až s příchodem španělských kolonizátorů. Oficiální standard plemene uznala Mezinárodní kynologická federace (FCI) až v roce 1942. Do Československa první čivava dorazila v roce 1971. Největší boom pes zažil v 80. letech, kdy se z něj stala jedna z nejpopulárnějších ras.

Módní doplněk celebrit

Čivava je tak maličká, že se vejde i do kabelky. Má kompaktní tělo, výraznou hlavu ve tvaru jablíčka a velké oči. Srst může být krátká i dlouhá, barvy u čivav se vyskytují všechny kromě zbarvení merle, ve kterém se střídají tmavé a světlé plochy.

Výška pohybující se od 15 do 23 centimetrů, je důvod, proč si čivava vysloužila přezdívku kapesního psa a módního doplňku celebrit. Mezi nejznámější patří Tinkerbell slavné dědičky Paris Hilton.

Když se zanedbá výchova

Čivava bývá fixovaná na jednoho či dva majitele, s nimiž si vytvoří hluboké pouto. Umí být neuvěřitelně loajální, mazlivá a citlivá. Pokud se však na začátku zanedbá její výchova, z malého roztomilého tvora se snadno stane tyran domácnosti.

Mnozí lidé je rozmazlují, nosí v náručí a chrání před světem, čímž v nich jenom podporují přehnaný strach i agresi. Čivava, která není zvyklá na jiné psy nebo děti, reaguje na všechno neznámé obranným štěkotem nebo kousnutím. Ve skutečnosti ale nejde o zlobu, nýbrž o strach. Správně vedený pes se dokáže chovat klidně, snáší společnost ostatních zvířat a umí být přítulný a přátelský.

Zdravotní potíže

Toto miniaturní plemeno má své zdravotní zvláštnosti. Kvůli křehké stavbě těla je náchylné k poraněním, především v oblasti končetin. Trpí také častěji luxací (vykloubením) čéšky, obvyklé jsou i potíže se zuby. Malý žaludek může způsobovat nerovnováhu hladiny cukru v krvi. Obezita je pro čivavu stejně nebezpečná jako pro člověka.

V průměru se dožívá 12 až 14 let, některá zvířata však žijí i déle.

Oběti nelegálního chovu

V posledních letech se rozrostl problém, který trápí celou kynologickou komunitu – množitelé. Kvůli vysoké poptávce se čivavy stávají obětí nelegálního chovu. Fenky bývají vyčerpané neustálým rozením štěňat, která následně vyrůstají ve stísněných a nedostatečných podmínkách bez kontaktu s lidmi. Mnoho z nich končí s vážnými zdravotními i psychickými následky.

Zdroje: Wikipedia, Dogster, Guinness World Records, FCI, iFauna