Starobylá skleněná váza z second-handu může mít hodnotu desítek tisíc. Jak ji rozpoznat podle jednoho znaku na dně?

Na první pohled tuctová váza za pár stovek. Přesto se může stát, že držíte kus, jehož hodnota se počítá v desítkách tisíc korun. O ceně často nerozhoduje velikost ani barva, ale drobnost na spodní straně. A samozřejmě také původ skla. Československé hutní i lisované výrobky se v posledních letech znovu dostávají do hledáčku sběratelů.

Zájem o design ze šedesátých a sedmdesátých let roste. Potvrzují to aukční portály i kamenné síně, kde se podobné kusy objevují čím dál častěji. Asociace starožitníků ČR dlouhodobě uvádí, že právě autorské české sklo patří mezi stabilně vyhledávané obory. Není to náhoda – spojuje poctivé řemeslo s výrazným výtvarným rukopisem.

Pozornost přitahují hlavně sklárny jako Moser, Škrdlovice, Železnobrodské sklo nebo Rudolfova huť. Pokud na jejich výrobek narazíte v bazaru, zbystřete. I když je zaprášený a stojí mezi porcelánem po babičce.

Rozhoduje značka a signatura na dně

Klíčový bývá detail na spodku vázy. Leptaná či broušená značka, někdy jen nenápadná rytina, případně ruční podpis autora. Právě tohle může cenu vystřelit násobně výš. U značky Moser se objevuje ryté jméno, občas i letopočet. Škrdlovické autorské kusy mívají podpis konkrétního výtvarníka – a ten je pro sběratele zásadní.

Třeba práce Františka Víznera nebo Václava Hanuše se na aukcích běžně prodávají nad hranicí dvaceti tisíc korun. Dorotheum už v minulosti vydražilo několik českých váz ze 70. let okolo třiceti tisíc, podle stavu a takzvané provenience. Provenience znamená doložený původ předmětu, tedy odkud pochází a kdo jej vlastnil – bez toho jde cena dolů.

Lisované versus hutní sklo. Rozdíl, který laik snadno přehlédne

Hodnota se odvíjí i od způsobu výroby. Hutní sklo vzniká ručně přímo u pece, tvaruje se z rozžhavené hmoty a každý kus je trochu jiný. Není to sériová záležitost. Lisované sklo naproti tomu vzniká ve formách, kusy jsou si velmi podobné a produkce byla rychlejší.

Největší zájem je o hutní sklo z období takzvaného bruselského stylu, tedy přelom padesátých a šedesátých let. Typické jsou měkké, organické linie, výrazné odstíny a také bubliny uvnitř skloviny. Ty nejsou vadou, jak si někdo myslí. Naopak – potvrzují ruční práci.

Odborníci z Uměleckoprůmyslového musea v Praze připomínají, že československé sklo tehdy slavilo úspěchy i v zahraničí. Expo 58 v Bruselu otevřelo domácímu designu dveře do světa a prestiž z té doby přetrvává dodnes. I proto dnes ceny rostou, i když to ještě před deseti lety tak nebylo.

Barva, váha i drobné nedokonalosti napoví

Při hledání v bazaru sledujte víc než jen tvar. Těžší, silnostěnné sklo obvykle značí kvalitu materiálu. Starší kusy mívají hlubší, sytější barvy – rubínovou, kobaltovou, jantarovou. Novodobé napodobeniny působí často plošeji, někdy až příliš dokonale.

• Všímejte si ručně broušených hran, nebývají úplně souměrné.
• Zkontrolujte stopu po pontilu, tedy místo, kde byla váza oddělena od sklářské tyče.
• Praskliny nebo větší oťuky znamenají výrazný pokles ceny.

Pontil poznáte jako lehce zahlazený kruh na dně. U ruční výroby zůstává patrný, i když je zabroušený. U sériové produkce často chybí, nebo je dno dokonale hladké – až podezřele.

Pozor na novodobé napodobeniny

S rostoucími cenami se objevují i kopie. Většinou jde o novější výrobky inspirované estetikou šedesátých let. Na první pohled vypadají podobně, rozdíl je ale ve kvalitě skla a detailech. Často chybí autentická značka, případně působí příliš „čerstvě“.

Nejste-li si jistí, vyplatí se obrátit na znalce nebo aukční síň, která nabídne orientační posouzení zdarma. Někdy stačí fotografie dna a detail signatury. I malý oťuk na hraně přitom může cenu srazit o desítky procent, sběratelé chtějí perfektní stav. A někdy jsou až přehnaně opatrní.

Má smysl obcházet bleší trhy? Pokud vás baví design a nevadí vám trochu pátrání, pak ano. Chce to čas a trpělivost. Procházejte aukční katalogy, sledujte skutečně realizované ceny, učte se podle podpisů a značek. Právě nenápadný detail na dně rozhodne, jestli si domů nesete jen dekoraci do poličky – nebo kousek české sklářské historie, který má příběh i hodnotu.

Zdroje: dorotheum.com, asocstar.cz, upm.cz, moser.com