SSD disky: Další rána do peněženky, nebo jen další výkřik do tmy?

Ach, ano, přátelé. Zasedněte si pohodlněji, nalijte si něco ostřejšího, protože máme pro vás další „skvělou“ zprávu z nekonečného seriálu zvaného „zdražování“. Po tom, co nám klesly ceny operačních pamětí, aby se nám vzápětí mohly zase zvednout (protože proč by to bylo jednoduché, že?), přichází na řadu další lahůdka. Tentokrát se naši milí výrobci rozhodli, že nám pořádně pocukrují život skokovým navýšením cen NAND čipů, které jsou, jak jistě víte, srdcem všech těch moderních SSD disků. Ano, čtete správně. Vaše rychlé disky, které vám umožňují spouštět systém dřív, než si stihnete uvařit kafe, se chystají zdražit. Kdo by to byl řekl?

NAND čipy: Nová mantra všech ekonomických guru

Víte, ono je to celé vlastně hrozně jednoduché. Trh s NAND čipy je taková malá, exkluzivní partička. Pár velkých hráčů si tam v klidu hraje a když se jim zachce, prostě rozhodnou, že „nabídka“ bude najednou tak nějak… ehm… „omezená“. A co se stane, když je něčeho méně, ale poptávka zůstává (nebo dokonce roste, protože kdo by nechtěl rychlejší počítač, že?), že ano? Přesně tak. Ceny letí nahoru jako raketa na dovolenou k Marsu. A my, chudí smrtelníci, můžeme jen tiše sledovat, jak naše úspory mizí rychleji než poslední kousek pizzy na večírku.

Proč zrovna teď? Protože proč ne!

Výrobci nám samozřejmě naservírují pohádku o „složitých tržních podmínkách“, o „zvyšujících se nákladech na výrobu“ a možná i o „globální pandemii, která už sice skončila, ale její ekonomické dopady nás budou strašit do soudného dne“. A my jim to, jako vždy, s úsměvem na tváři spolykáme. Protože co jiného nám zbývá? Můžeme se utěšovat tím, že ty NAND čipy jsou teď vlastně „prémiové“, a proto si zaslouží být dražší. Možná by se k nim měl prodávat i malý sametový polštářek a certifikát pravosti.

Technologický pokrok jako záminka

Není to tak dávno, co jsme se radovali z prvních SSD disků, které byly drahé jako menší šlechtický titul a měly kapacitu srovnatelnou s USB flash diskem z pravěku. Dneska máme terabyty, které se vejdou do dlaně a teoreticky by mohly uskladnit celou Alexandrijskou knihovnu (nebo aspoň sbírku oblíbených memů). A právě tento technologický pokrok, ta neustálá snaha o menší, rychlejší a výkonnější, je vlastně ideální záminkou. „Musíme investovat do výzkumu a vývoje, abychom vám mohli nabídnout ještě lepší produkty!“ zní jejich mantra. A my jim na to skáčeme, protože kdo by nechtěl lepší produkty? Jenže ta „lepší“ cena je pak často mimo naše finanční možnosti.

Chytré tahy velkých hráčů

Je to strategický tanec, který nám předvádějí. Nejdřív se ujistí, že poptávka po SSD discích je dostatečně vysoká. Všichni přece chtějí rychlejší načítání her, svižnější práci s videem a celkově plynulejší zážitek. Pak, když už jsme si na tu rychlost zvykli a nedokážeme si představit návrat do temných dob plotnových disků, prostě utáhnou kohoutek. Nabídka se smrskne, ceny vystřelí a oni si mnou ruce nad čerstvě naplněnými konty. Je to vlastně geniální. Nebo spíš… cynické. Ale kdo by se čertil, když můžeme mít disk, na který se vejde celá naše digitální existence?

Co to znamená pro nás, běžné smrtelníky?

Znamená to, že pokud jste si plánovali upgrade svého počítače, možná byste měli zpozornět. Cena za gigabyte na vašem novém SSD možná nebude tak lákavá, jak jste doufali. Možná budete muset přehodnotit své priority. Potřebujete opravdu ten 2TB disk, nebo vám bude stačit 1TB a zbytek peněz investujete do… no, do něčeho jiného. Třeba do nějaké té akcie, která vám také zaručeně přinese „zajímavé“ výnosy. Nebo si prostě jen pořídíte více RAM, protože ta teď možná bude zase o něco dostupnější. Vždyť trh je jako horská dráha, nikdy nevíte, co přijde zítra.

Alternativy? Jen pro odvážné

Někteří z vás možná začnou uvažovat o alternativách. Co třeba externí disky? Nebo cloudové úložiště? Skvělé nápady, pokud vám nevadí nižší rychlost, závislost na internetovém připojení a potenciální obavy o soukromí vašich dat. Pro většinu z nás, kteří si cení rychlosti a pohodlí, jsou SSD disky prostě nutností. A tak se ocitáme v pasti. Chceme rychlost, chceme kapacitu, ale nechceme za to platit astronomické částky. Ale co naplat, touha po pokroku a rychlosti nás žene dál, i když to znamená občasné finanční krvácení. Možná bychom měli začít uvažovat o tom, že náš starý dobrý 256GB SSD disk z roku 2015 vlastně stále stačí. Jen je potřeba ho občas promazat a zbavit se těch stovek nepotřebných fotek z dovolené, které tam leží ladem.

Takže až se příště budete poohlížet po novém SSD, vzpomeňte si na tyto řádky. Možná vás to rozesměje, možná vás to rozzlobí. Ale jedno je jisté: svět technologií a cenotvorby je plný překvapení, a my jsme jeho nedílnou součástí, ať už se nám to líbí, nebo ne. A teď, pokud mě omluvíte, musím zkontrolovat, zda mi cena RAM zase nevystřelila do nebes.