Podle hotelových uklízeček děláme při ustlání postele jednu klíčovou chybu.

Na první pohled se může zdát, že ustlat si postel není žádná věda. Jenže zkušené hotelové pokojské, které denně projdou desítky pokojů, upozorňují na drobnou chybu, kterou doma opakuje většina lidí. Nejde o nic dramatického, spíš o detail, jenž rozhoduje o tom, jak postel vypadá – a jak pohodlně se v ní pak spí.

Ráno většinou spěcháme: rychle natáhnout peřinu, naklepat polštář a běžet dál. Podle lidí, kteří se úklidem živí desítky let, ale dojem z celé postele stojí především na prostěradle. Stačí, aby se na něm objevila sebemenší vlna, a během noci se začne zvětšovat. Člověk se pak může budit, protože ho v bedrech tlačí nerovnost, i když samotná matrace je zcela v pořádku.

Hotelové pokojské často říkají, že i pěkně srovnaná peřina nic nezachrání, pokud spodní část není hladká. Nevytažené nebo shrnuté prostěradlo dokáže pokazit celý dojem – postel pak působí neuspořádaně a přes den se na ní nerovnosti jen dál prohlubují.

Proč má prostěradlo větší vliv, než si myslíme

Během spánku mění člověk polohu i několikrát za hodinu. Když prostěradlo není správně natažené, tělo ho posouvá směrem ke kraji a látka se začne zvedat. Tvoří se tak malé hrbolky, které mohou narušovat hlubší fáze spánku. Na vliv nerovného povrchu lůžka na kvalitu odpočinku upozorňují i různé spánkové studie.

Pokojské proto doporučují postup, který se v hotelech drží už dlouhá léta: prostěradlo se vždy nejprve upevní v rozích a teprve potom se napíná směrem ke středu. U vyšších matrací se vyplatí pořídit variantu s hlubším lemem, která lépe drží a při pohybu se méně vyhrnuje.

Častou chybou bývá i špatně zvolená velikost. Mnoho lidí používá staré prostěradlo, i když mezitím vyměnili matraci. Když je příliš malé, nedá se natáhnout, když je větší, dělá nevzhledné vlny. Rozdíl pouhých pár centimetrů pak může znamenat, že se povlečení udrží hladké i celý den.

Co mají hotely zvládnuté lépe

Personál v hotelech má ještě jeden zvyk, který se doma často vynechává. Než začnou prostěradlo vůbec natahovat, matraci přejedou rukou a uhladí ji. Vyrovnají tak malé nerovnosti, které vznikají běžným sezením na okraji postele nebo tím, jak se matrace během noci přizpůsobuje tělu. Když je vyšší vlhkost, pomůže i mírné stažení látky směrem dolů – postel si pak přes den méně „sedá“.

Zajímavé je, že většina pokojských začíná vždy u stejného rohu, obvykle dole u nohou. Tvrdí, že pokud člověk postupuje pokaždé stejně, látka se vypne rovnoměrněji. Když jsem si tenhle postup zkusil doma, bylo opravdu znát, že prostěradlo vydrželo hladké až do večera.

Pokud chcete, aby vaše postel působila stejně upraveně jako ta hotelová, stačí věnovat o něco víc času právě spodní vrstvě. Hygienické materiály o lůžku navíc připomínají, že rovný povrch méně zadržuje vlhkost v záhybech – a to má vliv i na množení mikroorganismů. Výsledek je tedy nejen hezčí, ale i zdravější. Kdo si tenhle způsob jednou osvojí, většinou se k rychlému rannímu ustlání už nevrací.

Zdroje: consumerreports.org, bbc.com, nytimes.com, idnes.cz