Pod postelí lidé ukládají krabice do spodní zásuvky, což podle expertů narušuje správný tok energie a vzduchu.

Místo pod postelí bývá v mnoha domácnostech považované za rychlé řešení, kam se odloží věci, které se jinam nevejdou. Často tam končí zimní oblečení, sezónní boty nebo krabice, jejichž obsah si už ani nevybavujeme. Odborníci ale varují, že přecpaný prostor pod lůžkem může ovlivnit nejen kvalitu spánku, ale i to, jak v místnosti cirkuluje vzduch.

Architekti i hygienici se shodují, že ložnice není jen místem k odpočinku, ale i prostorem, který potřebuje „dýchat“. Když je pod matrací natěsnáno příliš věcí, vlhkost, která se během noci přirozeně usazuje v matraci, nemá kam uniknout. Ta se pak drží déle, než by měla, a podle odborníků vytváří prostředí, kde se daří plísním a mikroorganismům.

Řada lidí si ráno všimne nepříjemného kašle nebo pocitu ucpaného nosu, aniž by tušila, že problém může vznikat právě pod postelí. Vlhkost, která se drží na spodní straně matrace, totiž podporuje množení roztočů, což je častý spouštěč alergických potíží.

Co se stane, když se vzduch nemá kudy pohybovat

V běžných podmínkách se vzduch pod postelí hýbe díky rozdílům teplot mezi podlahou a tělem spícího člověka. To pomáhá odvádět teplo i vlhkost z matrace. Pokud je ale prostor zaplněný až do posledního místa, proudění se zpomalí. A tam, kde vzduch nestřídá teplo a chlad, se podle výrobců matrací zvyšuje riziko vzniku plísní.

Ty se objevují zejména na místech, kam se nedostane světlo a kde se dlouhodobě drží teplo. U starších postelí nebo matrací s menší prodyšností se pak problém může objevit i během několika měsíců.

Skrytý nepořádek. Věci nejsou vidět, ale tělo o nich ví

Psychologové upozorňují na fenomén, který označují jako „skrytý nepořádek“. To jsou věci, které sice nejsou na očích, ale člověk o nich podvědomě ví. Ložnice pak přestává působit jako místo klidu a odpočinku. Výzkumy zabývající se stresem ukazují, že přeplněný prostor může zvyšovat napětí a ovlivňovat schopnost usnout.

Pod postel často ukládáme věci, které nechceme řešit – odložíme je „na později“, ale reálně se k nim roky nevrátíme. A právě tento typ dlouhodobě uložených předmětů vytváří pomyslnou psychickou zátěž. Člověk ji vnímá i tehdy, když věci fyzicky nevidí.

Dobře míněné úložné boxy problém samy o sobě neřeší. Pevné plastové zásuvky totiž prakticky zamezí proudění vzduchu. A protože se v nich běžně drží prach i vlhkost, mohou se stát ideálním útočištěm pro roztoče. Architekti proto doporučují spíše otevřené nebo prodyšné materiály, které vzduch alespoň částečně propouštějí.

Proč alergikům často vadí právě prostor pod postelí

Alergologové dlouhodobě upozorňují, že prach se nejlépe drží na textiliích a papírových krabicích. V uzavřených úložištích, kam se během roku jen výjimečně podíváme, se prach hromadí rychleji. A když se spojí vlhkost a prach, vzniká prostředí, kde se roztoči množí nejrychleji.

Proto lékaři radí pravidelně kontrolovat, co pod postelí skladujeme, a vyhýbat se místům, kde se dlouhodobě nedělá pořádek. U lidí s citlivým dýcháním může totiž špatný stav pod postelí znamenat rozdíl mezi klidným spánkem a opakovaným ranním kašlem.

Jak udržet prostor pod postelí v dobrém stavu

Podle odborníků stačí několikrát do měsíce vysát nebo vytřít prostor pod postelí. Tím se odstraní prach, který se jinak drží dlouhé týdny. Pokud člověk potřebuje úložné místo, doporučuje se volit látkové nebo prodyšné boxy a ukládat do nich věci, které se pravidelně střídají.

Signálem, že je prostor přetížený, bývá matrace, která je ráno lehce vlhká nebo má neobvyklý zápach. Druhým varováním jsou potíže s dýcháním nebo pocit podrážděného nosu po probuzení. Oba jevy mohou souviset s nedostatečným větráním pod postelí.

Ložnice má být místem odpočinku. Když zůstane prostor pod postelí volný a čistý, může se podle odborníků zlepšit nejen kvalita spánku, ale i celková atmosféra v místnosti. I drobná úprava tak může mít překvapivě velký dopad.

Zdroje: who.int, indoorairjournal.org, bydleni.idnes.cz, nationalgeographic.com