Pes závidí partnerovi nebo dětem. Jak ho uklidnit, aby se necítil opomenutý.

Že pes občas přehnaně hlídá svého majitele, není nic neobvyklého. V některých rodinách se ale podobné chování začne stupňovat do té míry, že narušuje běžné fungování domácnosti. Typické jsou situace, kdy se pes vmáčkne mezi dva lidi, snaží se nenápadně strčit čumákem do ruky nebo loudí o pozornost ve chvíli, kdy je kolem více ruchu. Podle odborníků tak dává najevo, že si není jistý svým místem u člověka.

Etologové dlouhodobě upozorňují, že psi reagují především na změny, které naruší jejich zaběhlý rytmus. Pro psa není důležitý samotný důvod změny, ale to, jak moc zasáhne do jeho denního života. Ať už jde o nového partnera, miminko nebo o to, že majitel tráví více času mimo domov, pes si situaci vyhodnotí po svém – někdy jako ohrožení.

První drobné signály obvykle nepůsobí dramaticky, a majitelé je proto často přehlédnou. Až ve chvíli, kdy pes začne bránit kontaktu s ostatními lidmi, vyhledávají pomoc. Podle odborníků tím pes sděluje jedno: nejsem si jistý, že jsem pro tebe pořád stejně důležitý. Dobrou zprávou je, že tyto stavy nebývají trvalé a správná reakce člověka dokáže situaci zlepšit.

Jak poznat, že už nejde jen o běžné loudění

Žárlivost se většinou projeví kombinací několika signálů. Kromě toho, že pes vstupuje mezi lidi, se objevuje popocházení, nenápadné narážení čumákem nebo naopak výrazné štěkání. U citlivějších psů se přidává napětí v těle, svěšený ocas nebo neklidné přešlapování. Pokud se takové chování objevuje především ve chvílích, kdy se věnujete partnerovi nebo dítěti, je to poměrně jasný signál, že pes situaci nezvládá.

Co psovi skutečně pomáhá: jistota, pravidla a přehledný režim

Psi bývají vnímaví k drobným změnám, které by lidé často ani nečekali. Nový člověk v domácnosti, posunuté časy venčení nebo kratší společný čas mohou psa rozhodit víc, než se zdá. Proto se v praxi osvědčuje několik jednoduchých kroků, které pomáhají psovi cítit se bezpečně.

Dobře fungují malé rituály – například krátké ranní pohlazení, pár minut hry po návratu domů nebo večerní procházka vždy ve stejnou dobu. Pes tak získá jistotu, že jeho místo v rodině se nemění, i když se kolem něco děje.

Důležitý je také způsob, jakým na psa člověk reaguje. Prudké odstrčení nebo křik obvykle situaci jen zhorší. Odborníci radí zůstat klidní, dát jasný, jednoduchý povel a psa ocenit, když jej splní. Teprve poté pokračovat v původní činnosti. Pes si tak spojí přítomnost jiných lidí s něčím předvídatelným, nikoli ohrožujícím.

Pokud se do domácnosti nastěhuje nový partner, vyplatí se, aby část každodenní péče převzal právě on. Společná procházka, krmení nebo krátká hra pomohou psovi pochopit, že nového člověka není důvod odmítat. Mnoho rodin popisuje, že napětí po několika týdnech znatelně ustoupilo.

Kdy je lepší vyhledat pomoc odborníka

Někdy se situace vyhrotí natolik, že už domácí rady nestačí. Pokud pes začne vrčet, blokovat přístup k majiteli nebo se jeho chování zhoršuje, vyplatí se obrátit na odborníka na chování psů. Odborník dokáže popsat, co je pro daného psa největší zátěží, a nastavit postup, který bude odpovídat konkrétní domácnosti.

Většina odborníků se shoduje, že nejlépe funguje trpělivost, klid a důslednost. Pes potřebuje především opakované ujištění, že o své místo v rodině nepřichází. Když se tyto principy dodržují, žárlivé projevy postupně ubývají a atmosféra v domácnosti se uklidní.

Mnoho majitelů popisuje, že po drobných úpravách režimu a spravedlivějším rozdělování pozornosti se pes začal chovat mnohem vyrovnaněji. Jakmile zjistí, že mu nikdo jeho místo nebere, rychle pochopí, že soužití s novými lidmi pro něj není hrozba, ale přirozená součást života.

Zdroje: avma.org, plos.org, aspca.org, psychologytoday.com