Pes při přivítání skáče nebo štěká. Důvodem je obvykle emoce, nikoli neposlušnost.

Majitelé psů ten okamžik dobře znají: odemknete dveře a ještě než stihnete vejít, váš pes je v plné pohotovosti – běží k vám, poskakuje, někdy kňučí a celé tělo má jakoby v jednom napětí. Na první dojem to působí jako čistá radost nebo přebytek energie, ale odborníci upozorňují, že jde o mnohem složitější reakci.

Pro většinu psů představuje návrat jejich člověka jistotu a úlevu. Je to moment, kdy se všechno vrací do běžného rytmu. A právě tahle kombinace očekávání a uvolnění často vyústí ve zkratovitou, někdy až chaotickou reakci. Nejde přitom o to, že by pes odmítal poslechnout. Spíš má jednoduše problém zklidnit se natolik rychle, aby na povely vůbec stihl reagovat.

Etoložka Marcela Čermáková z České zemědělské univerzity připomíná, že základy takového chování bývají často položené už v štěněcím věku. Pokud malé štěně při vítání skáče, nosí hračky nebo se výrazně předvádí – a dočká se přitom smíchu či pohlazení – bere to jako správnou reakci. Později se k tomu přidají silnější emoce a rituál, který byl původně roztomilý, se může stát něčím, co už majiteli tolik nevyhovuje.

Vítání jako uvolnění napětí

Mnozí lidé si ani neuvědomí, že pes nezačne reagovat až v momentě, kdy se otevřou dveře. Už klapnutí zámku, kroky na schodech nebo zvuk klíčů mohou spustit vlnu očekávání. V těle se zvedne hladina adrenalinu, a když se pak majitel objeví, zvíře už je prostě v plném „startu“.

Odborné publikace, například Journal of Veterinary Behavior, popisují tento jev jako anticipační reakci. Tělo psa začne celý proces vnitřně „rozjíždět“ ještě dřív, než se něco stane. A u citlivějších psů to pak připomíná malou bouřku, kterou sami neumí zastavit.

Někteří majitelé se snaží chování tlumit tím, že psa po příchodu ignorují. Podle trenérky Barbory Novákové ale řada psů nedokáže takovou strategii pochopit. Ticho je pro ně spíš matoucí a místo zklidnění se napětí ještě zvýší. Lepší bývá jednoduchý, jasný rámec – něco, čeho se pes může chytit a co mu dá určitou jistotu.

Jak si příchody domů usnadnit

Velká část trenérů se shoduje na tom, že není nutné vymýšlet složité techniky. Mnohem lépe funguje jednoduchý úkol, který pes zvládne i ve chvíli, kdy je trochu rozrušený. Někteří majitelé učí psa sednout, jiní ho navedou k tomu, aby přinesl oblíbenou hračku. Nejde o výkon, ale o přesměrování pozornosti.

Dobrou zkušenost mají lidé i s tím, když si po příchodu rozdělí činnosti. Nejdřív vstoupit, dát stranou tašku nebo kabát, teprve pak se začít psovi věnovat. Pes si postupně spojí příchod s krátkou pauzou, a tak se jeho první výron nadšení přirozeně ztlumí.

V chovatelských skupinách se často zmiňuje i další věc – některým psům během dne jednoduše chybí dost podnětů. Pak se veškerá nahromaděná energie projeví právě při vítání. Krátká hra nebo hlavolam v průběhu dne může udělat překvapivě velký rozdíl.

Univerzální řešení na takové situace neexistuje. Základem je trpělivost a snaha pochopit, co pes svým chováním sděluje. Pokud mu majitel nabídne jasné, opakovatelné rituály, většina psů se jim během několika týdnů přizpůsobí a vítání se stane mnohem klidnější součástí dne.

Zdroje: czakl.cz, svobodazvirat.cz, idnes.cz, nationalgeographic.com