OLED monitory: Revoluce, na kterou jsme (ne)čekali, nebo jen další marketingový trik?
No tak, přiznejme si to. Všichni jsme to viděli. Ty lesklé, dokonalé obrázky na nových OLED televizích. Černá je tak černá, že by se v ní dalo utopit vlastní ego. A barvy? No, ty jsou tak živé, že si člověk připadá, jako by právě spolkl duhu a teď mu exploduje v žaludku. A teď, když už jsme si všichni zvykli na to, že naše obýváky vypadají jako z katalogu snů (nebo nočních můr, podle toho, jak moc jste utratili), se nám ta zázračná technologie začíná vkrádat i na pracovní stoly. Ano, mluvím o OLED monitorech. A podle posledních zpráv, které se na nás valí s takovou naléhavostí, jako kdyby šlo o nový lék na plešatost, jejich prodeje meziročně vzrostly o neuvěřitelných 65 %. Šedesát pět procent! To je skoro jako kdyby si každý druhý člověk na planetě právě pořídil nový monitor, protože ten starý byl najednou „nedostatečně černý“.
Když se z „nutnosti“ stane „přání“
Pamatujete si ještě na dobu, kdy jsme si kupovali monitory podle rozlišení? Full HD bylo svaté grál, 4K znělo jako sci-fi a obnovovací frekvence? Ta se řešila asi tak často jako návštěva zubaře – nutnost, ale nic, co by člověka zrovna nadchlo. Ale pak přišly OLEDy. A s nimi i nová definice „dokonalosti“. Najednou to není jen o pixelech, ale o tom, jak moc dokonalá je ta černá, o tom, jak moc vás ta červená barva uhodí do očí, a o tom, jak moc si budete připadat jako filmový kritik pokaždé, když si pustíte video s koťátky. A hlavně, pro hráče, to znamená ultimátní ponoření do virtuálního světa. Kdo by nechtěl vidět každý záblesk exploze a každý stín padoucha s takovou ostrostí, že si budete připadat, jako byste si mohli sáhnout na virtuální zbraň?
Hráči: Nová elita digitálního světa
Jasně, hráči. Vždycky to byli oni, ti první, kteří si pořídili ty nejdražší grafické karty, nejrychlejší procesory a teď i ty nejdražší monitory. Proč? Protože pro ně je každý milisekundový rozdíl v odezvě, každý odstín šedé, který se liší od toho druhého, doslova otázkou života a smrti… tedy, spíš otázkou vítězství a prohry. A OLED monitory jim to všechno dávají. Dokonalá černá znamená, že nepřehlédnou toho skrytého nepřítele v temném koutě mapy. Bleskurychlá odezva znamená, že jejich reakce budou rychlejší než jejich vlastní myšlenky (nebo alespoň rychlejší než reakce jejich soupeře s pomalejším monitorem). A ty barvy? No, ty prostě dělají ten virtuální svět tak… virtuálním. A to je přesně to, co chtějí. Chtějí se cítit, jako by byli uvnitř hry, a ne jako diváci, kteří sledují nějakou starou VHS kazetu.
Cena: Ta malá, nepodstatná drobnost
Ale pojďme se na chvíli zastavit a zamyslet. Těch 65 % nárůst prodejů je sice působivé, ale kolik z nás si opravdu může dovolit ten luxus? OLED monitory stále nejsou zrovna levná záležitost. Jsou to spíš takové malé umělecké artefakty pro ty, kteří mají peníze navíc a chtějí si dokázat, že jsou „in“. Je to jako s těmi luxusními auty. Vypadají skvěle, jedou rychle, ale jestli ten rozdíl mezi jízdou v Bentley a v obyčejném Fordu je opravdu tak markantní, aby ospravedlnil tu cenovku? To už je jiná otázka. A s OLED monitory je to podobné. Jasně, jsou skvělé. Ale jsou opravdu o 65 % lepší než ty nejlepší LCDčka, aby ospravedlnily tu astronomickou cenu? Pro většinu běžných uživatelů, kteří si chtějí jen tak brouzdat po internetu, koukat na filmy a občas si zahrát nějakou tu strategii, je to asi jako použít Rolls-Royce na cestu do supermarketu. Přehnané, ale hezké.
Budoucnost je (možná) černá… a zářivá
Takže, co to znamená pro nás ostatní? Znamená to, že bychom měli prodat ledvinu, abychom si mohli koupit nový monitor s „dokonalou černou“? Možná ne hned. Technologie se ale neustále vyvíjí a ceny klesají. Možná za pár let budou OLED monitory stejně dostupné jako dnešní prémiové LCD. Možná. Nebo možná se objeví něco ještě lepšího, něco, co nám zase marketingové oddělení prodá jako „nezbytnost“. Ale prozatím, pokud nejste zapálený hráč, grafik, nebo prostě jen někdo, kdo si libuje v tom mít to nejlepší a nejnovější, i když to vlastně nepotřebuje, možná byste se mohli spokojit s tím, co máte. Nebo si prostě jen zajděte do obchodu a podívejte se na ten úžasný OLED v akci. Třeba vás to nakonec taky chytne. A pak budete další v řadě, kdo bude oslavovat ten 65% nárůst.
Ale upřímně, ta honba za dokonalostí je někdy únavná, nemyslíte? Neustále nám podsouvají, že to, co máme, už nestačí. Že potřebujeme něco víc, něco lepšího, něco… drahého. A my to, jako ovce, kupujeme. Protože kdo by nechtěl tu „dokonalou černou“, že? Možná je čas si uvědomit, že ta skutečná dokonalost nespočívá v pixelech na obrazovce, ale spíše v tom, jak si dokážeme užít to, co máme, aniž bychom se honili za každým novým technologickým zázrakem, který nám marketingoví mágové naservírují. Ale hej, pokud vám to zlepšuje náladu a máte na to, tak proč ne? Jen si pak nestěžujte, až vám budou oči pálit z toho, jak moc jste se dívali do té „dokonalé“ černé.
