Odborníci si všímají neobvyklého trendu v oblasti bydlení. Češi nyní věnují pozornost aspektu, který byl dlouho opomíjen.

Ticho v bytě začíná mít cenu zlata. Ještě nedávno se při koupi nebo pronájmu řešila hlavně lokalita, metry čtvereční a kolik to bude stát. Akustika? Ta bývala někde na konci seznamu, pokud tam vůbec byla.

Jenže to se mění. Realitní makléři mluví o tom, že se lidé čím dál častěji ptají na to, jak jsou řešené stěny mezi byty nebo jestli je slyšet výtah. Dupání od sousedů, hlasitá televize vedle nebo kovové rány ze stoupaček – dřív se to bralo jako běžná součást bydlení v domě. Dnes už ne tak docela.

Pandemie a práce z domova zamíchaly kartami. Byt se proměnil v kancelář, učebnu i místo, kde má být klid. A když trávíte doma většinu dne, hluk začne vadit mnohem víc než dřív.

Akustika jako nové kritérium při výběru bytu

Čísla Českého statistického úřadu ukazují, že rekonstrukcí bytů přibývá. Stavební firmy zároveň potvrzují, že velká část zakázek se dnes točí kolem odhlučnění – stěn, stropů i podlah. Netýká se to jen starých paneláků, jak by si někdo myslel. Otázky kolem hluku řeší i majitelé novostaveb, kde čekali vyšší standard a větší pohodu.

Akustika, zjednodušeně řečeno, znamená jak moc konstrukce brání šíření zvuku. Rozlišuje se hluk šířený vzduchem – třeba hudba nebo křik – a takzvaný kročejový hluk, tedy dupání a posouvání židlí. Každý z nich se chová trochu jinak a potřebuje jiné řešení. Těžší materiály a více vrstev pomáhají hlavně proti hlasům a hudbě, u kroků je důležitá pružná vrstva v podlaze. Není to úplně detail, na kterém by nezáleželo.

Normy existují, realita za nimi často zaostává

Stavební normy v Česku nastavují minimální hodnoty zvukové izolace mezi byty. Jenže minimální ještě neznamená příjemné. Akustici dlouhodobě upozorňují, že rozdíl pár decibelů dokáže lidské ucho vnímat překvapivě citlivě.

Decibel je jednotka hlasitosti a funguje na logaritmické škále. Laicky řečeno – zvýšení o deset decibelů není malé zhoršení, jak by se mohlo zdát, ale zhruba dvojnásobný pocit hluku. A to už pozná skoro každý, i bez měření.

Někteří developeři na to slyší. U nových projektů se čím dál častěji mluví o nadstandardní akustice a spolupráci s odborníky už ve fázi návrhu. Podle zkušeností realitních kanceláří se klidné byty prodávají rychleji, někdy i za vyšší cenu. Ticho začíná být argument.

Na zdravotní dopady hluku upozorňuje i Státní zdravotní ústav. Dlouhodobý nadměrný hluk může zvyšovat stres, narušovat spánek a podílet se na vyšším krevním tlaku. Lidé mezi třiceti a padesáti lety přitom často říkají, že kvalitní spánek je pro ně klíčový. Bez něj to zkrátka nejde.

Co mohou udělat majitelé starších bytů

Dobrou zprávou je, že s akustikou se dá něco dělat i dodatečně. Často se používají předsazené stěny vyplněné izolací, akustické podhledy nebo plovoucí podlahy s tlumicí vrstvou. Někdy stačí relativně malý zásah, jindy je potřeba větší úprava – záleží odkud hluk přichází.

Právě to je zásadní. Nejprve zjistit zdroj. Může jít o konkrétní konstrukční detail, prostup kolem zásuvky, stoupačky, nebo špatně řešenou podlahu u sousedů. I drobná netěsnost dokáže snížit účinnost jinak kvalitní izolace, a to výrazně.

Investice do měření akustiky se proto může vyplatit víc než bezhlavá rekonstrukce bez jasného cíle. Zájem o ticho navíc nevypadá jako krátkodobý trend. Hustší zástavba, menší byty a práce z domova dělají z akustiky parametr, který může rozhodnout o hodnotě nemovitosti. Kdo staví nebo rekonstruuje dnes, měl by s tím počítat už na začátku – dodatečné zásahy bývají složitější a často i dražší.

Zdroje: czso.cz, szu.cz, csn.cz, sreality.cz