Nvidia a konec „levných“ grafik: Kdo šetří na špatném místě?

Kdo by to byl řekl? Nvidia, štědrý dárce a zachránce našich peněženek, se zřejmě rozhodla, že už toho rozdávání bylo dost.

Podle nejnovějších, šeptaných zpráv z technologických kuloárů (které jsou obvykle stejně spolehlivé jako předpověď počasí na příští měsíc) se zdá, že zelený gigant Nvidia v tichosti zařízl program OPP. Co to pro nás, obyčejné smrtelníky, kteří jen touží po plynulém hraní nejnovějších AAA titulů bez toho, aby si museli brát hypotéku na grafickou kartu, znamená? Inu, připravte si kapesníky, protože to vypadá, že naše úspory budou brzy ještě více ohroženy, než kdybychom se rozhodli investovat do kryptoměn v roce 2021.

OPP: Kouzelná zkratka pro „Ochrana Peněženky Potřeby“?

Program OPP (Open Platform Program, ale pro nás to klidně může znamenat „Odkud Půjdou Peníze?“) byl zřejmě navržen tak, aby motivoval výrobce grafických karet, aby se drželi doporučených cen. Jinými slovy, Nvidia se jakoby snažila zajistit, aby ceny grafik zůstaly alespoň trochu „lidské“. A teď si představte, že tenhle „lidumilný“ program, který nám měl zachránit pár stovek či tisícovek, je najednou pryč. Jako by vám zrušili věrnostní program v supermarketu, těsně předtím, než jste si chtěli koupit tu drahou čokoládu. Ironie, že?

Proč by to Nvidia dělala? Těžko říct. Možná se nudili.

Oficiální důvody jsou samozřejmě zahaleny rouškou tajemství, ale spekulace se rojí jako nezvaní hosté na svatební hostině. Může to být reakce na rostoucí poptávku, nedostatek čipů, nebo prostě jenom fakt, že Nvidia zjistila, že lidi jsou ochotni zaplatit i za tu nejdražší grafiku, protože… no, protože prostě chtějí hrát ty nejnovější hry. A kdo by jim to mohl zazlívat? Vždyť kdo by nechtěl mít doma tu nejlepší technologii, i kdyby to znamenalo prodat ledvinu?

Nebo možná je to sofistikovaná strategie. Možná Nvidia chce, abychom si vážili těch „levnějších“ karet, které ještě na trhu existují, než zmizí úplně. Je to jako s dinosaury – dokud tu byli, moc jsme si jich nevážili, ale jakmile vyhynuli, najednou si uvědomíme, jak úžasní byli. Tedy, pokud tedy grafické karty můžeme přirovnat k dinosaurům. Což vlastně můžeme, vzhledem k jejich cenám a tomu, jak rychle zastarávají.

Dopady na naše virtuální dobrodružství

Konec dotací pravděpodobně povede k tomu, že výrobci jako ASUS, MSI, Gigabyte a další budou mít volnější ruku v nastavování cen. A jaká je pravděpodobnost, že tuto volnost využijí ke snížení cen? Zhruba stejná, jako že se Donald Trump rozhodne stát mnichem v tibetském klášteře. Prostě nulová. Očekávejte tedy další zdražování, a to nejen u nejnovějších modelů, ale pravděpodobně i u těch „starších“, které jste si slibovali, že si koupíte „později“. Později už možná nebude.

Co to znamená pro váš vysněný herní PC? No, znamená to, že budete muset buď sáhnout hlouběji do kapsy, nebo se smířit s tím, že vaše oblíbené hry poběží na nižší detaily. Nebo se možná vrátíme do zlatých časů, kdy jsme hráli na starých dobrých CRT monitorech a grafika byla jenom „hezká“. Ach, ta nostalgie! Ale vážně, pro mnohé z nás se sen o výkonném herním stroji stává čím dál tím vzdálenějším.

Alternativní řešení pro zoufalé

Pokud nejste zrovna milionáři, ale zároveň nechcete hrát hry v rozlišení 640×480 s kostičkovanými texturami, co zbývá? Možná se podívat po použitých kartách? Ale i tam ceny raketově vzrostly, takže to není žádná výhra. Nebo se naučit programovat a vytvořit si vlastní grafický engine, který bude běžet i na kalkulačce? To je asi tak stejně reálné, jako že se Nvidia rozhodne prodávat grafiky za cenu rohlíku.

Nebo se prostě smířit s tím, že herní průmysl je čím dál tím víc exkluzivní klub pro ty, co si to mohou dovolit. A my ostatní budeme jenom smutně koukat na streamy a snít o tom, jaké by to bylo, kdyby… Kdyby ceny byly rozumné. Kdyby se výrobci nezbláznili. Kdyby nám Nvidia dovolila šetřit. Ale to bychom asi chtěli moc, že?

A tak, zatímco se svět grafických karet točí ve spirále cenového šílenství, můžeme se jenom ironicky usmívat a doufat, že jednoho dne se objeví nějaký osvícený technologický mesiáš, který nám přinese zpět éru dostupného hardwaru. Do té doby si budeme muset vystačit s tím, co máme, a občas si připomenout, že i staré hry s horší grafikou dokázaly být zábavné. Nebo si můžeme začít šetřit na novou grafiku, dokud ještě víme, co to slovo „šetřit“ vlastně znamená, než nás to celé finančně zruinuje.