Lidé začali masově přehodnocovat návyky, které považovali za správné od dětství. Odborníci tvrdí, že je to logické.

Ustlat postel hned po probuzení se bralo jako základ pořádku. Rodiče to vedli jako samozřejmost, něco co se prostě dělá. Jenže čím dál víc lidí to ráno nechává být – a odborníci říkají, že to nemusí být chyba.

Na sociálních sítích se objevují zkušenosti lidí, kteří po probuzení přikrývku jen stáhnou a nechají postel několik hodin „otevřenou“. Ne proto, že by nestíhali. Tvrdí, že jde o vlhkost, která se přes noc nahromadí.

Roztoči milují vlhko a teplo

Během spánku tělo vypotí podle některých měření až půl litru tekutin. Část zůstane v pyžamu, ale hodně se vsákne do matrace a peřiny. Když všechno hned uhladíte a zakryjete přehozem, vlhkost zůstane uvnitř. A to je prostředí, které vyhovuje roztočům.

Výzkum z Kingston University v Londýně, o kterém psala i BBC, upozornil, že roztočům se daří především tam, kde je teplo a vlhko. V suchu jejich množství klesá. Nechat tedy lůžkoviny rozhrnuté a krátce vyvětrat může mít větší efekt, než by se zdálo.

Samotní roztoči nekoušou. Potíž jsou jejich výměšky a zbytky těl, které obsahují alergeny. Ty mohou zhoršovat projevy alergie nebo astmatu. Podle údajů Státního zdravotního ústavu má alergickou rýmu zhruba pětina lidí v Česku, a domácí prach patří mezi časté spouštěče.

Proč jsme si zvykli stlát hned ráno

Ranní stlaní je spíš kulturní návyk než zdravotní doporučení. Uklizená postel symbolizuje řád, kontrolu nad dnem, první splněný úkol. Psychologové mluví o malém vítězství, které člověka nastartuje. O hygieně se ale dlouho moc nemluvilo.

Dnešní byty jsou navíc dobře utěsněné a méně se větrá než dřív. Vlhkost se drží déle, někdy celé hodiny. Když ráno rychle přehodíte přehoz a odejdete, uzavřete teplo i vlhko uvnitř matrace – a ta pak schne pomalu.

Řešení není nijak složité, spíš o drobnou změnu rutiny:

• po probuzení stáhnout peřinu a nechat matraci alespoň 30 minut volně dýchat
• otevřít okno a krátce, ale intenzivně vyvětrat
• ložní prádlo prát pravidelně minimálně na 60 °C

Právě teplota kolem 60 stupňů je důležitá. Při nižších hodnotách mohou roztoči přežít, a celý efekt praní se tím oslabí. Kombinace sucha a vyšší teploty jejich populaci snižuje výrazněji, i když samozřejmě ne stoprocentně.

Neznamená to rezignaci na pořádek

Nechat postel po ránu rozestlanou neznamená žít v nepořádku. Odborníci doporučují ustlat až ve chvíli, kdy lůžkoviny vyschnou. Někdo to zvládne ještě před odchodem do práce, jiný až odpoledne. Důležité je dopřát materiálům čas, nic víc.

Výrobci matrací ostatně upozorňují, že pravidelné větrání prodlužuje jejich životnost. Vlhké prostředí podporuje množení mikroorganismů a může se objevit i zápach. Suchá matrace si lépe drží tvar a své vlastnosti, což oceníte hlavně po pár letech používání.

Alergikům se často doporučují i speciální protiroztočové potahy. Fungují jako bariéra mezi tělem a matrací. Není to samospásné řešení, ale spolu s větráním a pozdějším stlaním může přinést úlevu.

Možná tedy nejde o lenost, jak by se mohlo zdát. Spíš o úpravu zvyku, který jsme brali jako daný. V době, kdy trávíme většinu dne uvnitř, dává větší smysl řešit kvalitu vzduchu než dokonale napnutý přehoz. Někdy stačí málo a doma se dýchá o něco lépe.

Zdroje: bbc.com, kingston.ac.uk, szu.cz, who.int