Kočka se hraje krátce, ale s velkým zaujetím. Odpovídá to jejímu přirozenému tempu.

Mnoho majitelů má dojem, že jejich kočka o hračky nejeví zájem. Ve skutečnosti ale většina koček jen reaguje tak, jak je pro ně přirozené – šetří silami a zapojí se teprve ve chvíli, kdy je to pro ně smysluplné.

Volně žijící kočky většinu času střídají klid s krátkými výpady za drobnou kořistí. Tento rytmus si nesou i domů. Když tedy kočka sedí u hračky a jen ji sleduje, nemusí to být známka toho, že ji hra nebaví. Často jen čeká na okamžik, který jí připadá jako správný. Vyčkávání je součást instinktu, nikoliv lenost.

Domácí hra jako odraz skutečného lovu

Rychlé výpady za mávajícím peříčkem nebo prudké změny směru nejsou náhodné – kočka si tím trénuje zjednodušenou formu lovu. Výzkum publikovaný v Applied Animal Behaviour Science upozorňuje, že kočky nemají stavbu těla na dlouhé běhy. Jejich svaly jsou přizpůsobené krátkým a intenzivním výbojům energie, po nichž potřebují pauzu. Pokud se hra potáhne příliš dlouho, kočka ztrácí pozornost a někdy reaguje ostřeji, než by si majitel přál.

Veterinární behavioristka Sarah Ellis z International Cat Care dlouhodobě upozorňuje, že kočkám prospívá několik kratších her během dne. Krátké dávky podnětů většinou zvířatům vyhovují víc než jedna dlouhá a vyčerpávající aktivita. Nejde přitom jen o fyzickou zátěž – kočka během hry zároveň sleduje dění kolem sebe, plánuje pohyb a reaguje podobně jako při skutečném lovu.

Co se odehrává v kočičí hlavě

Během rychlého výpadu stoupne hladina adrenalinu, což kočce umožní reagovat velmi přesně. Jakmile napětí opadne, přijde přirozené zklidnění a pauza. Tahle přestávka není signálem nezájmu, ale tělesnou potřebou. Když ji kočka dostane, většinou se k hračce znovu vrátí, jako by navázala tam, kde skončila.

Zvířata obvykle nejvíce zaujmou předměty, které se pohybují nepravidelně. Je to logické – kořist se ve volné přírodě také nechová jednotvárně. Lehké předměty poskakující po zemi, hračky na provázku nebo drobnosti, které při dopadu změní směr, proto vyvolávají silnější zájem než ty, které se nehýbou.

Jak přizpůsobit hru kočičímu tempu

Pro většinu domácností se osvědčí několik krátkých her v průběhu dne. Ráno pár minut svižnější aktivity, večer menší opakování – a často je znát, že kočka má lepší náladu i více energie. Pomáhá také hračky občas uklidit a po několika dnech znovu nabídnout. Většina koček je pak vnímá jako nový impuls k aktivitě.

Po intenzivnější hře kočky často ocení malé sousto nebo možnost si odpočinout na oblíbeném místě. Je to pro ně přirozené zakončení lovu. Kdo se naučí jejich rytmus číst, obvykle brzy zjistí, že i tichá domácí kočka má v sobě dost energie – jen ji vydává ve chvílích, které si sama určí.

Zdroje: internationalcatcare.org, appliedanimalbehaviour.com, bbc.com, nature.com