Kdo vlastní tuto starou rybářskou cívku na chatě, má cenný kousek. Cena začíná na 30 000 Kč a výše.

Možná leží někde na půdě, v kůlně mezi starým nářadím nebo zapomenutá na dně rybářské tašky. Nenápadná věc, která dnes může mít cenu menšího pokladu. Řeč je o starých rybářských cívkách a navijácích, hlavně z dob první republiky a socialismu. Některé kusy se na aukcích dostávají přes hranici 30 000 korun – a někdy i výš.

Dřív šlo o běžné vybavení k vodě. Jenže tehdejší výrobci si dávali záležet. Kovové tělo, poctivá mechanika, minimum plastu. Všechno mělo vydržet roky. Právě tahle kombinace kvality a toho, že se nedochovalo mnoho kusů, dnes žene ceny nahoru. Stačí se podívat na Aukro nebo eBay, kde se podobné modely objevují opakovaně a částky rozhodně nejsou symbolické.

Samozřejmě neplatí, že každá stará cívka má hodnotu desítek tisíc. Zájem je hlavně o značky jako Hardy, DAM nebo československý Tokoz. Ideálně výroba padesátá až sedmdesátá léta, a ještě lépe s původní krabičkou či návodem. Tam už se bavíme o jiných číslech.

Proč mají staré rybářské cívky tak vysokou hodnotu

Cena se většinou láme na třech věcech. Tou první je značka a konkrétní model. Třeba britská firma Hardy – mezi rybáři i sběrateli pojem. Jejich ručně vyráběné hliníkové nebo mosazné cívky mají pověst téměř nezničitelných. Některé exempláře z poloviny minulého století se v zahraničí prodaly v přepočtu i za více než 50 000 Kč.

Druhá věc je stav. A na tom záleží hodně. Funkční brzda, žádná výrazná koroze, původní lak. Dokonce i drobnosti jako originální šroubky hrají roli. Neodborná renovace může cenu srazit, i když to majitel myslel dobře.

Třetím faktorem je vzácnost. Některé série vznikly jen v omezeném počtu kusů, jiné byly určené na export a na domácím trhu se téměř neobjevily. Pokud se dochovalo jen pár exemplářů, sběratelé zbystří. A cena roste, někdy docela rychle.

České kousky, které sběratelé vyhledávají

Zapomínat by se nemělo ani na domácí výrobu. Tokoz ze Žďáru nad Sázavou byl ve své době silná značka a jeho navijáky se vyvážely i za hranice. Modely ze šedesátých let, pokud jsou zachovalé a bez zásahů, se dnes na burzách nebo specializovaných aukcích pohybují od několika tisíc až po částky atakující desítky tisíc korun. Záleží kus od kusu.

Podle lidí, kteří se sběratelství věnují dlouhodobě, přibývá zájemců kolem čtyřicítky. Často jde o věci zděděné po tátovi nebo dědovi. Trochu nostalgie, trochu investice. Podobný vývoj ostatně vidíme i u starých hodinek, fotoaparátů nebo veteránů – technika s příběhem má své kouzlo.

Za posledních pár let šly ceny znatelně nahoru. Internet tomu dost pomohl. Co dřív zůstalo na místním bazaru, dnes sledují zájemci z několika zemí najednou. A když se jich sejde víc, částka vyskočí klidně během pár minut.

Jak poznat, že máte doma cenný kus

Než cívku bez rozmyslu prodáte, zkuste si projít pár detailů:

• Výrobní štítek, gravírování nebo jasně čitelnou značku
• Původní obal, případně návod či záruční list
• Co nejmenší známky koroze a plně funkční mechanismus brzdy
• Shodu všech dílů s původním provedením modelu

Nejste si jistí? Oslovte znalce nebo některé ze sběratelských fór. Odhad bývá často zdarma a může vám ušetřit nepříjemné překvapení, že jste prodali pod cenou.

Kde starou cívku nejlépe prodat

Nejvyšší částky většinou padnou na specializovaných aukcích, často v zahraničí. Český trh je přece jen menší. Důležitá je kvalitní fotografie, detailní popis a férové uvedení stavu. Kupující si všímají každé maličkosti.

Počítejte s tím, že aukční síň nebo platforma si vezme provizi – obvykle mezi 5 až 15 %. I tak se to může vyplatit víc než rychlý prodej přes inzerát. Máte-li doma starou rybářskou cívku, zkuste ji nejdřív pořádně prohlédnout. Možná zjistíte, že obyčejný kus kovu má hodnotu, která zaplatí novou střechu na chatě. Nebo aspoň velmi slušnou dovolenou.

Zdroje: aukro.cz, ebay.com, hardyfishing.com, tokoz.cz