Government Contemplates Age-Based Pension Increase: Senior Citizens Could See Significant Improvement

Vláda znovu otevřela téma, které může citelně zasáhnout miliony seniorů. Ve hře je změna pravidel valorizace důchodů – nově by se při navyšování mohlo přihlížet i k věku. Ti nejstarší by tak nedostávali přidáno stejně jako ostatní, ale o něco víc.

Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrdilo, že počítá několik variant takzvané věkové valorizace. Dnes se penze zvyšují plošně – podle inflace a růstu reálných mezd. Do budoucna by ale část navýšení mohla být odstupňována podle toho, kolik je příjemci let. Důvod je poměrně prostý: s vyšším věkem obvykle rostou výdaje za léky, zdravotní pomůcky i péči v domácím prostředí.

Český statistický úřad uvádí, že v zemi žije více než 500 tisíc lidí starších 80 let a jejich počet dál stoupá. Právě oni patří mezi finančně nejkřehčí skupiny. Průměrný starobní důchod sice letos přesáhl 20 tisíc korun, jenže mnoho velmi starých lidí na tuto částku nedosáhne – do penze totiž odcházeli v době, kdy byly mzdy citelně nižší.

Proč se mluví o věkové valorizaci

Současný model přidává všem stejným procentem. Ekonomové už delší dobu upozorňují, že takové nastavení je sice přehledné, ale nepočítá s rozdílnými potřebami seniorů. Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazují, že po osmdesátce náklady na zdravotní péči rostou rychleji, než by si kdo přál.

Vyšší věk často znamená i ztrátu partnera, a tím pádem pokles příjmů domácnosti. Najednou zůstane jeden člověk na nájem, energie i běžné výdaje. A do toho zdravotní komplikace. Právě tyhle situace chce stát podle dostupných informací zohlednit, i když konkrétní návrh zatím na stole neleží.

Možností je několik:

• pevná částka navíc pro lidi nad 80 či 85 let,
• zvýšení procentní výměry po dosažení určité věkové hranice,
• kombinace obou přístupů.

Kolik by si mohli senioři polepšit

Modely, se kterými ministerstvo pracuje, mluví o částkách v řádu stokorun měsíčně pro nejstarší věkové skupiny. Pokud by například lidé nad 85 let dostali k běžné valorizaci ještě tisíc korun navíc, ročně by to znamenalo výdaj v jednotkách miliard korun. Přesné číslo ale závisí na tom, kolik lidí by na bonus dosáhlo.

Ve hře je i postupné navyšování – tedy že by se částka zvyšovala s každým dalším rokem nad stanovenou hranici. Jinými slovy, devadesátník by mohl mít víc než pětaosmdesátník. Podobný princip funguje například ve Francii, kde starší senioři pobírají vyšší minimální důchod, i když systém je tam nastaven trochu jinak.

Demografové připomínají, že se prodlužuje průměrná délka života. Muži se dnes podle ČSÚ dožívají zhruba 76 let, ženy kolem 82 let. Přibývá ale i těch, kteří překročí devadesátku. A právě u nich se kumulují náklady na péči, často jsou odkázáni na pomoc rodiny nebo sociálních služeb, což není levná záležitost.

Otázka spravedlnosti a udržitelnosti

Návrh má své zastánce i odpůrce. Část ekonomů upozorňuje, že jakékoli zvýšení výdajů na penze musí mít jasné krytí v příjmech systému. Důchodový účet je už několik let v mínusu a bez dalších úprav může být tlak na veřejné finance ještě silnější, než je teď.

Podle kritiků by měla být případná věková valorizace přesně cílená. Ne plošná, ale zaměřená na ty, kteří jsou skutečně závislí na pomoci a mají omezené možnosti přivýdělku. Jinak hrozí, že půjde spíš o politické gesto než o systémové řešení.

Diskuse se dotýká i mladších seniorů. Člověk, který odešel do důchodu před pár lety, může mít vysoké náklady na bydlení nebo energie úplně stejně jako osmdesátník. Rozdíl je většinou ve zdravotním stavu a míře soběstačnosti – a to se měří obtížně.

Lidé ve věku 30 až 50 let by měli změny sledovat hlavně z dlouhodobého pohledu. Je zřejmé, že důchodový systém se bude dál proměňovat a reagovat na stárnutí populace. Až vláda představí konkrétní parametry, ukáže se, jestli půjde jen o drobnou úpravu, nebo o výraznější zásah do příjmů nejstarších seniorů, který pocítí tisíce domácností.

Zdroje: mpsv.cz, czso.cz, uzis.cz, novinky.cz