Důchodci často uchovávají důležitý dokument, který by měli vždy mít. Může později ovlivnit jejich finanční situaci.

Starý papír založený ve složce může mít po letech cenu tisíců korun. Řada seniorů přitom netuší, že právě tento dokument může rozhodnout o výši jejich důchodu nebo o doplatku zpětně vyplacených peněz. Česká správa sociálního zabezpečení každoročně řeší případy, kdy chybějící potvrzení komplikuje výpočet penze.

Jde především o evidenční list důchodového pojištění, případně starší potvrzení o zaměstnání a výši příjmů. Dokumenty, které lidé dostávali od zaměstnavatelů zejména v devadesátých letech a na začátku nového tisíciletí, dnes mnozí považují za zbytečné. Jenže právě ony mohou sehrát klíčovou roli ve chvíli, kdy stát eviduje jiná data, než jaká odpovídají skutečnosti.

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje, že odpovědnost za správnost evidovaných dob pojištění nese v konečném důsledku pojištěnec. Pokud v evidenci chybí několik měsíců či let, může to znamenat nižší důchod. A rozdíl nemusí být zanedbatelný.

Evidenční list jako pojistka proti chybám

Evidenční list důchodového pojištění vystavuje zaměstnavatel každý rok a také při ukončení pracovního poměru. Je v něm uvedena doba zaměstnání i vyměřovací základy, tedy částky, ze kterých se odvádělo sociální pojištění. Právě z těchto údajů se následně vychází při výpočtu starobního důchodu.

Stává se, že zaměstnavatel data neodešle správně, nebo firma po letech zanikne bez nástupce a dohledat podklady je pak složité. V takové situaci může rozhodnout obyčejná kopie evidenčního listu, kterou má člověk doma mezi ostatními dokumenty.

ČSSZ na svém webu opakovaně doporučuje, aby si lidé tyto dokumenty pečlivě archivovali až do přiznání důchodu.

Chybějící roky mohou snížit penzi o stovky korun měsíčně

Výpočet důchodu stojí na dvou hlavních údajích. Prvním je celková doba důchodového pojištění, druhým jsou příjmy v rozhodném období. Pokud v evidenci chybí například tři roky práce, sníží se procentní výměra důchodu. Ta přitom tvoří podstatnou část výsledné penze.

Podle dat ČSSZ žádají tisíce lidí ročně o takzvané informativní osobní listy důchodového pojištění, aby si zkontrolovali, zda stát eviduje všechny jejich pracovní doby. Úřad doporučuje kontrolu nejméně jednou za několik let, ideálně po padesátce. Pokud se nesrovnalost odhalí včas, lze ji doložit právě archivovanými dokumenty.

Problém mívají hlavně ti, kdo po škole vystřídali víc zaměstnání nebo pracovali ve firmách, které už dnes neexistují. V devadesátých letech navíc digitalizace zdaleka nebyla samozřejmost, část evidence zůstávala jen v papírové podobě a někde se prostě nedochovala.

Nejde jen o starobní důchod

Stejné dokumenty mohou hrát roli i při žádosti o invalidní důchod nebo při posuzování nároku na vdovský či vdovecký důchod. U invalidního důchodu zákon vyžaduje splnění minimální doby pojištění, která se liší podle věku žadatele. Pokud úřad některé období neeviduje, může žádost zamítnout.

Odborníci na sociální zabezpečení proto radí nevyhazovat ani stará potvrzení o brigádách, papíry z úřadu práce nebo doklady o mateřské či rodičovské. I tyhle doby se za určitých okolností započítávají jako náhradní doby pojištění. Člověk sice tehdy nepracuje, ale zákon to pro důchod uzná.

Jak si v papírech udělat trochu jasno

Není to nic složitého, spíš otázka času a trpělivosti. Stačí požádat o informativní osobní list důchodového pojištění, ČSSZ ho zasílá zdarma. Pak si v klidu sednout a porovnat, co eviduje stát a co máte doma ve složce. Když něco nesedí, hodí se kopie evidenčních listů, pracovní smlouvy nebo jiné potvrzení a obrátit se na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

• Projít postupně všechna zaměstnání od konce studia.
• Nenechat se ukolébat tím, že „to už je dávno“ a papíry schovat i po změně práce.
• Doklady uložit na suché místo, klidně je i naskenovat pro jistotu.

Možná to vypadá jako maličkost. Jenže pár stovek měsíčně dolů není detail, zvlášť když se to nasčítá za roky pobírání penze. Za dvacet let to mohou být desítky tisíc korun, které chybí. Staré dokumenty tak nejsou jen vzpomínkou na první zaměstnání, ale spíš tichá rezerva pro budoucnost – a vyhodit je by byla chyba.

Zdroje: cssz.cz, mpsv.cz, penize.cz, novinky.cz