Důchodci často chybují na začátku a poté se podivují, proč jejich žádost není zpracována.

Žádost o starobní důchod má jasně daná pravidla, přesto se dokola opakuje stejná potíž. Lidé sice formulář podají, jenže nepřiloží všechny důležité dokumenty. Česká správa sociálního zabezpečení pak řízení přeruší a vyřízení se zbytečně natahuje. Přitom by stačilo málo, aby vše proběhlo bez zádrhelů.

Podle dat České správy sociálního zabezpečení řeší úřady každý rok tisíce žádostí, které nejsou kompletní. Nejčastěji chybí potvrzení o takzvaných náhradních dobách pojištění – tedy o obdobích, kdy člověk nepracoval, ale zákon mu tuto dobu započítává. Typicky jde o péči o dítě do čtyř let věku nebo dobu vedení v evidenci úřadu práce.

Mnozí žadatelé se domnívají, že stát má všechny údaje automaticky k dispozici. Jenže to tak úplně nefunguje. Část informací sice eviduje, některé podklady si ale musí dodat občan sám. Když to neudělá hned, přijde výzva k doplnění a řízení se na čas zastaví.

Neúplná žádost znamená stopku

Pokud chybí potřebné dokumenty, úřad nemůže o důchodu rozhodnout. Řízení přeruší a vyzve žadatele, aby vše doplnil. Teprve ve chvíli, kdy má k dispozici kompletní podklady, začíná běžet zákonná devadesátidenní lhůta. Mnozí si myslí, že běží od podání žádosti, ale není to tak.

Potíže často vznikají u zaměstnání z devadesátých let nebo u menších firem, které už dávno zanikly. Dokumentace se nedochovala a dohledávání je složité. V takových případech je potřeba předložit náhradní doklady – například evidenční list důchodového pojištění, případně mzdové listy. Bez nich úřad dobu pojištění prostě nezapočítá.

Na co si dát pozor před podáním

Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě radí, aby si lidé ještě před podáním žádosti zkontrolovali, jaké doby pojištění o nich stát eviduje. Lze si vyžádat informativní osobní list důchodového pojištění, který ukáže přehled zaznamenaných let. Někdy se až tady objeví mezera o které člověk ani nevěděl.

Jakmile na nesrovnalost narazíte, je lepší ji řešit hned a ne až při samotné žádosti. Nejčastěji jde o tyto situace:

• v evidenci chybí péče o dítě
• není započtena doba vedení na úřadu práce
• schází zaměstnání u firmy, která mezitím zanikla

U péče o dítě se dokládá rodný list a čestné prohlášení o délce péče. Evidence na úřadu práce se prokazuje potvrzením z příslušné pobočky. Čím dřív máte tyto papíry pohromadě, tím menší šance, že se řízení zasekne – a někdy se zasekne kvůli drobnosti.

Roli hraje i načasování. O starobní důchod lze požádat nejdříve čtyři měsíce před dosažením důchodového věku. Kdo podá žádost pozdě, tomu sice nárok nezanikne, ale může přijít o výplatu za předchozí měsíce. Na to se občas zapomíná.

Digitalizace pomáhá, ale odpovědnost zůstává

V posledních letech stát část agendy převedl do online prostředí a žádost je možné podat také přes ePortál ČSSZ. Pro někoho pohodlné řešení, bez čekání na přepážce. Pořád ale platí, že za správnost a úplnost údajů odpovídá žadatel sám. Elektronický formulář sice upozorní na základní chyby, historické nesrovnalosti ale odhalit neumí.

Veřejný ochránce práv opakovaně upozorňuje, že lidé přípravu podkladů podceňují. Přitom nejde o nic mimořádně složitého, spíš o pečlivost a trochu času. Pokud si nejste jistí, vyplatí se objednat na osobní konzultaci na okresní správě sociálního zabezpečení. Úředníci většinou dopředu řeknou, co bude potřeba dodat, a člověk pak ví na čem je.

Z praxe vyplývá, že nejrychleji mají vyřízeno ti, kteří si evidenci projdou klidně rok předem a chybějící doklady si obstarají s předstihem. Důchod není jen další formulář. Je to výsledek dlouhých let práce – a zaslouží si stejnou pozornost, jako třeba pracovní smlouva nebo hypotéka, možná i větší.

Zdroje: cssz.cz, mpsv.cz, ochrance.cz, kurzy.cz