Discord a jeho nové kouzlo: Skener obličejů pro každého, kdo se chce bavit (nebo ne)
Když se Discord rozhodne, že vás chce znát
Ach, Discord. Kdysi to byl náš digitální doupě, naše virtuální kavárna, naše útočiště před otravným světem, kde jsme mohli svobodně mluvit o všem od nejnovějších herních krachů po nejhlubší konspirační teorie o tom, proč ponožky mizí v pračce. A teď? Teď se z něj stává něco jako digitální pasová kontrola. Prý kvůli bezpečnosti. Prý abychom chránili mladistvé. A já jim to věřím. Vždyť co může být bezpečnější než to, že nám naše oblíbená komunikační platforma začne skenovat obličeje? Koneckonců, kdo by nechtěl, aby mu algoritmus potvrdil, že vypadá dostatečně staře na to, aby mohl diskutovat o tom, jak nejlépe zničit svého nepřítele ve strategické hře? To je přece vrchol lidského pokroku.
Věk ověřen, účet zachráněn (možná)
Oficiální prohlášení zní vznešeně. Bez ověřeného obličeje bude váš účet „omezen“. Co to znamená v praxi? No, pravděpodobně to znamená, že budete moci sledovat, jak ostatní vesele lajkují a komentují, zatímco vy budete stát před digitální zdí, jako ten chudák, co zapomněl občanku v jiném klubu. Ale nebojte se, Discord nám nabízí dvě cesty k tomuto osvícení. Buď nahrajete fotku svého občanského průkazu, nebo… ano, uhodli jste, ten sken obličeje. Protože proč byste měli spoléhat na jeden kus plastu s vaší fotkou, když můžete svěřit svou tvář do rukou neviditelného digitálního božstva, které s jistotou určí, zda jste hodni pokračovat v konverzaci o nejnovějších memečkách?
Ta slavná „bezpečnost“
A teď k tomu hlavnímu: bezpečnost. Discord tvrdí, že jde o ochranu nezletilých. A to je jistě chvályhodné. Kdo by chtěl, aby se děti dostaly k nevhodnému obsahu? Nikdo. Ale upřímně, je skenování obličeje opravdu ta nejúčinnější metoda? Nebo je to spíš takové to „něco děláme, abychom něco dělali“? Protože než se dostaneme k tomu, že nám Discord bude kontrolovat obličeje, už jsme dávno prošli digitálními minovými poli, kde se pravda a lež prolínají s takovou vervou, že i zkušení detektivové by si lámali hlavu. A co teprve ti mladiství, kteří jsou často mnohem vynalézavější než my dospělí, když jde o obcházení pravidel? Možná si budou skenovat obličeje svých starších bratranců, nebo si najdou nějaký super-realistický deepfake. Kdo ví?
Digitální identita: Nová měna?
Tohle všechno nás vede k zamyšlení nad tím, co vlastně naše digitální identita dnes znamená. Je to jen náš nick a avatar, nebo se pomalu, ale jistě stáváme svými biometrickými údaji? A pokud ano, kdo tyto údaje vlastní a jak jsou chráněny? Discord tvrdí, že vše bude bezpečné a data budou po ověření smazána. Ale co když nebudou? Co když se jednoho dne probudíme a zjistíme, že naše tváře jsou součástí nějaké obrovské databáze, kterou si kdovíjaké korporace vyměňují jako sběratelské kartičky?
Občanka online: Pokrok, nebo šmírování?
Možnost nahrát občanský průkaz zní v jistém smyslu „staromódně“ bezpečně. Je to něco, co známe z reálného světa. Ale i zde narážíme na otázku, jak jsou tyto citlivé údaje zpracovávány a chráněny. Bude to jen dočasné naskenování, nebo si Discord bude uchovávat kopii vaší občanky pro „pozdější potřeby“? A co když se tato data dostanou do nesprávných rukou? Pak už nejde jen o omezený účet na Discordu, ale o mnohem vážnější problémy s krádeží identity. Ale to jsou jen takové ty zbytečné obavy, že? Koneckonců, žijeme v době, kdy se nám na sociálních sítích dobrovolně objevují naše obědy, dovolené a dokonce i intimní detaily. Co je proti tomu pár skenů obličejů nebo občanských průkazů?
Budoucnost komunikace: Skenuj, nebo mlč
Takže, milí přátelé, pokud jste si mysleli, že používání Discordu je jen o tom, že si povídáte s lidmi a sdílíte obrázky koček, byli jste na velkém omylu. Nyní je to i o tom, že musíte dokázat, že jste „dostatečně reální“ a „dostatečně staří“ na to, abyste se mohli účastnit této digitální společnosti. Je to trochu jako jít na koncert a muset před vstupem předložit nejen lístek, ale i potvrzení o absolvování kurzu kritického myšlení. Ale nebojte se, vše je pro vaše dobro. A pro dobro Discordu, samozřejmě. Protože čím více informací o nás mají, tím lépe nás mohou… ehm… obsloužit. A to je přece to, co chceme, ne? Být efektivně obslouženi, i kdyby to znamenalo, že musíme obětovat kousek své digitální anonymity. Alespoň budeme vědět, že na druhé straně konverzace nesedí nějaký pochybný robot. Nebo ano? Kdo ví. Důležité je, že náš obličej bude naskenován.
Je to taková ta typická spirála, kdy se snažíme vyřešit jeden problém, a přitom si vytváříme další, možná i větší. Ale hlavně, že máme pocit, že se něco děje. Že se naše digitální světy stávají „bezpečnějšími“, i když ve skutečnosti možná jen přesouváme rizika z jednoho místa na druhé a dáváme ještě více moci do rukou těch, kteří už jí mají víc než dost. Ale kdo jsem já, abych soudil? Jsem jen obyčejný uživatel, který se snaží pochopit, proč musí svoje tvářenky vystavovat digitálnímu zkoumání, aby mohl sdílet svůj názor na to, jak se správně vaří čaj. Možná je to nová forma digitální zralosti, kterou musíme všichni projít. A pokud ne, tak nás prostě omezí. A to je, přátelé, konec jedné éry a začátek nové… éry skenovaných obličejů.
