Češi ve svých domovech zrušili něco, co dříve považovali za symbol pořádku. Odborníci nyní tvrdí, že spíše škodí.

Hebké a silně voňavé prádlo bylo ještě nedávno pro mnoho domácností důkazem, že je o všechno postaráno. Dnes ale z koupelen a prádelních koutů pomalu mizí stálice, bez které si praní dřív skoro nikdo neuměl představit – aviváž. Odborníci čím dál častěji upozorňují, že její pravidelné používání nemusí být tak nevinné, jak se tváří.

Změnu popisují i někteří obchodníci. V posledních letech podle jejich dat roste zájem o ekologické prací prostředky bez parfemace, zatímco klasické aviváže jdou dolů. Nejde přitom jen o cenu. Lidé víc sledují složení a řeší, co si vlastně dávají na oblečení – a tedy i na kůži.

Princip fungování je poměrně jednoduchý. Aviváž obsahuje takzvané kationtové tenzidy, které se navážou na vlákna a vytvoří na nich jemný film. Díky tomu se textil méně třese a na dotek působí měkčí. Jenže právě tahle tenká vrstva může být problém, o kterém se dřív moc nemluvilo.

Co přesně aviváž dělá s oblečením

Povlak, který na látce zůstane, sice uhladí vlákna, zároveň jim ale ubere schopnost sát vlhkost. U ručníků je to znát skoro hned. A u sportovního nebo funkčního oblečení ještě víc, protože to má pot odvádět od těla. Jakmile se obalí filmem z aviváže, jeho vlastnosti se prostě zhorší.

Spotřebitelský časopis dTest na to upozorňuje opakovaně. Ve svých testech uvádí, že aviváž může snížit savost i zkrátit životnost vláken u funkčních materiálů. Podobná doporučení najdeme i přímo na štítcích některých sportovních značek – bez aviváže. Přesto ji řada lidí používá automaticky, ze zvyku.

Dopady na zdraví a citlivou pokožku

Kromě samotného textilu se řeší i vliv na zdraví. Aviváže běžně obsahují parfemace a konzervační látky, které mohou citlivější lidi podráždit. Někdy jde jen o svědění, jindy o alergickou reakci. Státní zdravotní ústav dlouhodobě upozorňuje, že právě vonné složky patří mezi časté alergeny v kosmetice i drogerii.

Dermatologové říkají, že u pacientů s atopickým ekzémem doporučují prát bez aviváže a pokud možno bez výrazné vůně. Zbytky těchto látek totiž na oblečení zůstávají a jsou pak v kontaktu s kůží celý den. U malých dětí je potřeba opatrnost ještě větší, jejich pokožka reaguje rychleji.

Evropská agentura pro chemické látky uvádí, že některé vonné složky musí být na obalech povinně vypsány kvůli možnému alergennímu působení. Informace tedy existují, jen si jich člověk často nevšimne – nebo je prostě nečte.

Ekologický rozměr, který dřív málokdo řešil

Další otázkou je dopad na životní prostředí. Kationtové tenzidy odtékají s každým praním do odpadních vod. Čistírny si s většinou látek poradí, ale úplně bez zátěže to není. Každá další chemie navíc znamená další zásah do vodního prostředí, i když malý.

Některé domácnosti proto zkoušejí jednodušší alternativy. Místo aviváže přidají trochu octa, který pomůže neutralizovat zbytky pracího prostředku a lehce změkčí vodu. Odborníci ale upozorňují, že by se to nemělo přehánět, aby časem neutrpěla gumová těsnění pračky.

Proč jsme ji považovali za znak pořádku

Výrazná vůně čistoty byla roky součástí představy o dobře vedené domácnosti. Reklamy spojily hebkost a intenzivní parfemaci s péčí, pohodlím, skoro až láskou k rodině. Vůně má navíc silnou vazbu na emoce a paměť, takže si ji mnoho lidí spojuje s domovem. Možná i proto se jí někteří vzdávají neradi.

Jenže pohled se mění. Část spotřebitelů dnes preferuje přirozenou, téměř neutrální vůni vypraného prádla. Jiní mluví o úspoře. Pokud se pere několikrát týdně, může vynechání aviváže znamenat ročně úsporu i několik stovek korun, někdy víc – záleží na značce i množství.

Chcete-li mít prádlo měkčí i bez ní, vyplatí se hlídat hlavně dávkování pracího prostředku. Jeho přebytek totiž často způsobí tvrdost textilu, ne samotná absence aviváže. Pomůže i sušení venku na vzduchu, případně sušička s programem na načechrání. Není to složité.

Vynechat aviváž tak nemusí znamenat krok zpět. Spíš návrat k jednoduchosti a funkčnosti, i když to pro někoho může znít zvláštně. To, co jsme dřív brali jako samozřejmý standard pořádku, dnes část lidí vidí jako zbytečný doplněk s vedlejšími účinky.

Zdroje: szu.cz, dtest.cz, echa.europa.eu