Češi si nejsou vědomi práv na vyšší mzdu, zaměstnavatelé je na to neinformují.

Tisíce zaměstnanců v Česku každý měsíc přicházejí o část mzdy, na kterou mají ze zákona nárok. Nejde přitom o stokoruny. Příplatky za přesčasy, práci o víkendu nebo v noci mohou udělat i několik tisíc korun ročně navíc. Spousta lidí o nich ale vůbec neví, případně se bojí ozvat.

Zákoník práce nastavuje pravidla poměrně jasně. Za práci přesčas, v noci, o víkendu i ve svátek musí zaměstnavatel vyplácet příplatky. Pokud tak nečiní, porušuje zákon. V praxi ale mnoho zaměstnanců spoléhá jen na částku, která dorazí na účet, a výplatní pásku projdou spíš zběžně.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí upravuje nároky zaměstnanců zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Ten stanoví kdy právo na příplatek vzniká i jak se počítá. Problém tedy většinou nebývá v předpisech, ale v tom že lidé svá práva neznají, nebo si nejsou jistí jak je uplatnit.

Přesčasy a víkendy nejsou samozřejmost

Za práci přesčas má zaměstnanec dostat vedle běžné mzdy také příplatek, minimálně 25 procent průměrného výdělku. Jiná možnost je náhradní volno, pokud se na tom obě strany domluví. Když tedy pracujete déle a nedostanete ani volno ani zaplacený příplatek, něco není v pořádku.

U víkendů je situace podobná. Zákon mluví o příplatku nejméně 10 procent průměrného výdělku, není‑li sjednáno jinak. Stejné minimum, tedy 10 procent, platí i pro noční směny.

Práce ve svátek má ještě přísnější režim. Zaměstnanec by měl dostat náhradní volno, případně příplatek ve výši 100 procent průměrného výdělku. Není to bonus navíc, ale zákonný nárok.

Časté triky v praxi

V některých firmách se lze setkat s tím, že příplatky „zmizí“ v základní mzdě. Zaměstnavatel tvrdí, že jde o sjednanou mzdu zahrnující i práci přesčas. Jenže zákon tohle umožňuje pouze u vedoucích pracovníků a ještě jen v určitém rozsahu. U běžných pozic musí být přesčas buď proplacen, nebo kompenzován volnem, tečka.

Potíže bývají i u výpočtu průměrného výdělku. Ten se určuje z předchozího kalendářního čtvrtletí a započítává se do něj hrubá mzda včetně odměn. Pokud účetní vezme jen část mzdy, případně opomene bonusy, zaměstnanec dostane méně, než má. A často si toho ani nevšimne.

Inspektorát práce každoročně řeší porušování předpisů o odměňování. Ze zpráv Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že chyby kolem mezd nejsou ojedinělé. Kontroly se zaměřují hlavně na přesčasy, svátky nebo dodržení minimální mzdy.

Kdy zbystřit a co si zkontrolovat

Výplatní páska není jen kus papíru pro archiv. Najdete na ní počet odpracovaných hodin, evidenci přesčasů, jednotlivé příplatky i srážky. Pokud chybí položka za víkend nebo noční, a vy víte že jste takto pracovali, je důvod se ozvat.

• Zkontrolujte, kolik hodin přesčasů je skutečně uvedeno.
• Podívejte se, z jaké částky se počítá průměrný hodinový výdělek.
• Srovnejte vyplacené příplatky s minimy podle zákoníku práce.

Nejprve má smysl obrátit se na mzdovou účetní či personalistu. Někdy jde opravdu jen o administrativní chybu, která se dá rychle napravit.

Jestliže zaměstnavatel nereaguje nebo nápravu odmítne, lze se obrátit na oblastní inspektorát práce. Podnět je možné podat i anonymně, což řada lidí uvítá.

Proč lidé mlčí

Lidé mezi třiceti a padesáti lety často balancují mezi prací a rodinou a obávají se ztráty zaměstnání. Právě tato skupina přitom odpracuje nejvíce přesčasů. Obavy jsou pochopitelné, ale právo stojí na jejich straně. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance postihovat za to, že se domáhá svých zákonných nároků.

Důležité je také vědět, že nárok na mzdu nebo její část se promlčuje. Obecná promlčecí lhůta činí tři roky. Pokud tedy firma dluží příplatky delší dobu, je rozumné jednat co nejdříve.

Praktické doporučení je jednoduché. Ukládejte si výplatní pásky, evidujte si vlastní přehled odpracovaných hodin a nebojte se ptát. Několik minut kontroly měsíčně může znamenat tisíce korun ročně navíc. Peníze, které vám podle zákona patří.

Zdroje: mpsv.cz, suip.cz, zakonyprolidi.cz