Češi opouštějí nákup velkých jídelních stolů a místo toho preferují praktičtější možnosti do malých bytů.

Velké, těžké jídelní stoly z masivu pomalu ustupují z českých domácností. Hlavně ve městech lidé řeší každý metr čtvereční a hledají nábytek, který se přizpůsobí jim – ne naopak. Obchodníci s nábytkem mluví poměrně jasně: roste zájem o rozkládací a víceúčelové modely. Jeden stůl dnes musí zvládnout oběd, domácí kancelář i večerní posezení s přáteli.

Podle dat Českého statistického úřadu se průměrná plocha nových bytů v posledních letech spíše zmenšuje. U novostaveb v Praze není výjimkou byt kolem 60 metrů čtverečních. A v takovém prostoru je znát opravdu každý kout. Kuchyň se často propojuje s obývacím pokojem, jídelna jako samostatná místnost prakticky mizí.

IKEA nebo Jysk potvrzují, že zákazníci čím dál častěji vybírají menší stoly s možností rozložení. Z jejich interních čísel vyplývá, že právě tyto modely rostou rychleji než klasické pevné kusy nábytku. Důvod? Jednoduchý. Flexibilita a možnost rychle reagovat na situaci.

Rozkládací stoly jako nový standard

Rozkládací stůl už dávno nepřipomíná těžkopádný kus nábytku, který zabere půl místnosti a sotva se s ním pohne. Současné mechanismy jsou překvapivě lehké a rozšíření desky otázkou pár vteřin. Ve složené podobě pohodlně poslouží dvěma až čtyřem lidem, při návštěvě se ale bez větší námahy zvětší.

Designéři často mluví o tzv. vizuální lehkosti. Tenčí desky, subtilnější nohy, méně robustní konstrukce. V otevřeném prostoru pak stůl nepůsobí těžce ani rušivě – a to je u menších bytů docela zásadní věc.

Multifunkční nábytek reaguje na práci z domova

Poslední roky, hlavně období pandemie, proměnily jídelní stůl v pracovní stanici. Najednou na něm ležel notebook, sešity i talíř s obědem. Stůl se stal středem domácnosti možná víc než kdy dřív.

Průzkum společnosti Ipsos pro Asociaci nábytkářů ukazuje, že Češi tráví u stolu více času než před pěti lety. Nejde jen o jídlo. Je to práce, domácí úkoly, někdy i večerní seriál. To všechno se promítá do požadavků na velikost i konstrukci.

Výrobci na to reagují různě. Přidávají nenápadné zásuvky na dokumenty, povrchy odolnější proti poškrábání nebo materiály, které něco vydrží a přitom nejsou těžké. Laminát s vyšší odolností dnes dokáže věrně napodobit masiv, ale je lehčí i cenově dostupnější. Pro rodiny s dětmi je to často praktičtější řešení, i když nevypadá tak „luxusně“.

Menší byt, promyšlenější dispozice

Architekti upozorňují, že klasická oddělená jídelna je v nových projektech spíš výjimkou. Stůl bývá součástí obývacího pokoje, někdy navazuje přímo na kuchyňský ostrůvek. Často funguje i jako přirozený předěl mezi kuchyní a místem pro odpočinek.

Do popředí se dostávají kulaté a oválné tvary. Nejen kvůli designu, ale i kvůli praktičnosti. Umožní plynulejší pohyb kolem, nezabírají tolik místa v rozích a přitom nabídnou dostatek míst k sezení. V menších bytech rozhodují centimetry – a někdy opravdu každý.

Na co si dát při výběru pozor

Při výběru nového stolu nejde jen o délku a šířku. Důležitý je i samotný mechanismus rozkládání a stabilita. Ideální je vyzkoušet si vše přímo na prodejně, nebát se stůl rozložit a zase složit. A zkontrolovat, jestli se nekýve.

Standardní výška bývá kolem 75 centimetrů, aby odpovídala běžným židlím – ale drobné odchylky mohou být znát. Stejně tak materiál desky hraje roli. Masiv vydrží roky, jenže potřebuje pravidelnou péči. Laminát nebo dýha jsou méně náročné na údržbu, sklo působí lehce, zato na něm bývá vidět každý otisk prstu.

Velký jídelní stůl zůstává symbolem rodinných oslav a dlouhých večeří. Realita dnešních bytů ale často velí ke kompromisu. Pokud prostor není nafukovací, dává smysl zvolit model, který se přizpůsobí aktuální potřebě. V době drahého bydlení je totiž největším luxusem obyčejné volné místo

Zdroje: czso.cz, ikea.com, jysk.cz, ipsos.com