Březen a duben slibují být v tomto roce mimořádné. Odborníci varují zejména starší osoby a lidi s chronickými onemocněními.

Začátek letošního jara nebude klidný ani vyrovnaný. Podle meteorologů nás v březnu a dubnu čekají citelné teplotní výkyvy, delší sušší úseky a pak náhlá ochlazení. Nejvíc ohroženi jsou senioři, lidé se srdečně‑cévními nemocemi a ti, kdo se léčí s dýchacími potížemi.

Český hydrometeorologický ústav ve výhledech mluví o nadprůměrných teplotách a srážkách, které budou rozložené nerovnoměrně. V praxi to znamená, že několik teplých dnů může během krátké chvíle utnout studená fronta. Tělo se pak musí rychle přizpůsobit a ne vždy to zvládne bez potíží.

Prudké změny tlaku i teploty představují zátěž hlavně pro srdce a cévy. Lékaři říkají, že právě jaro bývá obdobím, kdy častěji vídají kolapsy nebo zhoršení dlouhodobých onemocnění. Není to nic výjimečného, ale letos může být těch výkyvů víc než obvykle.

Teplotní skoky zatěžují srdce i plíce

Souvislost mezi počasím a hospitalizacemi sledují odborníci dlouhodobě. Data Státního zdravotního ústavu ukazují, že při náhlém ochlazení přibývá lidí s vysokým tlakem či bolestmi na hrudi. Chlad stáhne cévy, tlak stoupne a srdce musí pracovat intenzivněji – někdy až příliš.

Problémem ale nejsou jen studená rána. I nečekaně teplé dny v předjaří umí potrápit. Organismus ještě není na vyšší teploty zvyklý, lidé méně pijí a snadno se dostaví dehydratace. Krev je pak hustší, oběh víc zatížený a potíže se mohou ozvat rychleji, než by kdo čekal.

Suché období navíc zvyšuje prašnost a koncentraci pylů, což je nepříjemné hlavně pro alergiky a astmatiky.

Pro astmatiky a alergiky to znamená častější dušnost, kašel nebo podráždění očí.

Sucho a vítr zhoršují kvalitu ovzduší

Když se spojí teplo, minimum srážek a vítr, rozptylové podmínky se zhoršují. Ve městech pak zůstávají ve vzduchu prachové částice označované jako PM10 a PM2,5. Jsou tak malé, že proniknou hluboko do plic a mohou se dostat i do krevního oběhu.

Evropská agentura pro životní prostředí opakovaně upozorňuje, že znečištěné ovzduší patří mezi významné faktory předčasných úmrtí v Evropě. I krátkodobé zhoršení kvality vzduchu může vyvolat potíže – zhoršení chronické bronchitidy, astmatu nebo ischemické choroby srdeční.

Jaro je specifické tím, že lidé tráví víc času venku, začínají sportovat a často větrají domácnosti. Pokud se ale potká sucho, vítr a vysoká pylová zátěž, pobyt venku nemusí být pro citlivější jedince úplně ideální.

Riziková skupina: senioři a chronicky nemocní

U starších lidí je schopnost udržet stabilní tělesnou teplotu přirozeně snížená. Organismus reaguje pomaleji, někdy opožděně. A pokud se přidá cukrovka, onemocnění ledvin nebo srdce, rizika se násobí.

Kardiologové proto doporučují sledovat předpověď počasí podobně pečlivě jako hodnoty krevního tlaku. Při prudkém ochlazení je rozumné omezit delší pobyt venku a vyhnout se náhlé námaze – třeba intenzivní práci na zahradě hned po zimě, kdy tělo ještě není v kondici.

Jak se na extrémní jaro připravit

Odborníci mluví o několika jednoduchých opatřeních, která mohou riziko snížit. Nejde o nic složitého, spíš o důslednost.

• Dodržovat pitný režim i když je chladněji a člověk nemá pocit žízně.
• Oblékat se ve vrstvách a řídit se skutečnou teplotou venku, ne datem v kalendáři.
• Kontrolovat aktuální kvalitu ovzduší na webu ČHMÚ.
• Užívat pravidelně předepsané léky, bez vynechávání dávek.

Únavu nebo varovné signály těla není dobré přecházet. Náhlá dušnost, tlak na hrudi či silná bolest hlavy by měly vést k rychlé konzultaci s lékařem. Někdy lidé čekají zbytečně dlouho.

Podle meteorologů může být letošní jaro proměnlivější než v minulých sezonách. Většina zdravých lidí změny pocítí jen jako nepohodlí. U části populace ale mohou znamenat skutečné zdravotní komplikace, a to i vážné. Opatrnost proto není přehnaná – spíš rozumná prevence.

Zdroje: chmi.cz, szu.cz, eea.europa.eu, who.int