AMD Ryzen 7 9850X3D: Síla hrubá aneb Když se z „inovace“ stane jen přetaktovaná touha

Ach, ta radostná zpráva! Naše drahá společnost AMD nám opět servíruje „revoluci“ ve světě procesorů. Tentokrát se jedná o Ryzen 7 9850X3D, čip, který měl podle všech marketingových blábolů posunout hranice výkonu tam, kam se běžný smrtelník bojí i podívat. A víte co? Posunul. Jenže ne tak, jak bychom si přáli. Podle zevrubných testů třinácti (ano, třinácti, to už je slušná statistická vzorečka, že?) kusů tohoto zázraku techniky se totiž ukázalo, že ta „inovace“ je ve skutečnosti jen obyčejné přetaktování. Jak originální, že? Kdo by to byl řekl, že když chcete víc výkonu, prostě to víc „poženete“?

Když „inovace“ znamená víc šťávy

Představte si to: sedíte, popíjíte svůj ranní čaj (nebo něco silnějšího, podle toho, jak moc vás předchozí „inovace“ zklamaly), a najednou se objeví zpráva o novém procesoru. Všechna ta čísla, grafy, sliby o bezprecedentním výkonu. A pak přijde realita. AMD v podstatě vzalo stávající technologii (nebo něco velmi podobného) a řeklo si: „Hele, co kdybychom tomu prostě pustili víc šťávy?“ A voilà, máme tu 9850X3D. Místo nějakého geniálního architektonického převratu, který by nás posunul do nové éry, jsme svědky toho, že „inovace“ znamená prostě zvýšit napětí. Ano, čtete správně. Aby tenhle kousek křemíku běžel rychleji, potřebuje víc „žrádla“. To je jako když se snažíte nastartovat starou motorku – prostě jí tam musíte nalít víc benzínu, aby vůbec zaburácela. Zapomeňte na jemné ladění, na chytré algoritmy, na něco, co by vypadalo, že za tím stojí víc než jen „šroubování“ napětí nahoru.

Spotřeba jako hlavní „inovace“

A s tím vyšším napětím, jak jinak, přichází i odpovídající „bonus“. Spotřeba. Nejenže tento procesor si libuje ve vyšším přísunu elektrické energie, ale jeho předchůdci v tomto ohledu vypadají jako skromní poustevníci. Neúměrně vzrostlá spotřeba je totiž dalším „triumfem“ inženýrů z AMD. Místo toho, abychom se dočkali efektivnějšího řešení, které by nám umožnilo hrát naše oblíbené hry nebo pracovat na náročných projektech s menším plýtváním energií, dostáváme čip, který si s chutí „dá“ mnohem víc. Je to trochu jako když si koupíte nové auto, které slibuje úsporný provoz, a nakonec zjistíte, že žere víc než vaše stará plechovka. Ale pozor, tohle je „vylepšená“ verze, takže to musíte brát s nadšením!

Co to znamená pro nás, běžné smrtelníky?

Pro nás, co si to všechno platíme, to znamená několik věcí. Zaprvé, očekávejte, že vaše účty za elektřinu se mírně (nebo možná i méně mírně) zvednou. Zadruhé, vaše chlazení bude muset pracovat o poznání víc. A za třetí, pokud jste doufali v nějaký zásadní generační skok, budete pravděpodobně zklamáni. Tento procesor je totiž důkazem toho, že někdy je jednodušší vzít starý recept a jen přidat na síle, než vymýšlet něco nového a složitého. Je to jako když kuchař zjistí, že když do polévky přidá víc soli, bude chutnat „výrazněji“. Neříkáme, že to není řešení, ale rozhodně to není to, co bychom od „špičkové technologie“ očekávali. Je to takové to „víc je víc“ řešení, které občas funguje, ale obvykle zanechá pachuť něčeho nedokončeného nebo prostě jen… líného.

Je to vlastně docela roztomilé. AMD nám předkládá „nový“ produkt, který je v podstatě jen starý produkt s vyššími otáčkami a chutí na více elektřiny. Kdo by si pomyslel, že taková jednoduchá strategie může vést k „pokroku“? Možná bychom měli všichni začít přetaktovávat své životy, přidat si na napětí a doufat, že tím dosáhneme „bezprecedentního“ štěstí. Jen si dejte pozor na spotřebu a chlazení, ať to celé neskončí ve stavu přehřátí a bankrotu. Ale nebojte se, marketingové oddělení už jistě vymýšlí, jak tuto „inovaci“ prodat jako revoluční krok vpřed, zatímco my budeme tiše platit účty a doufat, že se nám to „vylepšení“ někde jinde vrátí.