Evropu postihla povodňová katastrofa: 327 tisíc lidí bez proudu, domy zatopené vodou.
Střední Evropa si užívala dlouhou dobu nadprůměrných teplot, ale s počátkem jara přišlo prudké ochlazení. Moc se nám to nelíbí, ale je to mnohem lepší než to, co se děje jen o stovky kilometrů dál. Jinde se totiž v uplynulých dnech rozpoutala povodňová apokalypsa.
Jedna z okrajových částí Evropy se totiž proměnila doslova v jezero. Škody, o kterých se zatím ví, jsou skutečně obrovské. Více než 327 000 lidí je nyní bez dodávek elektrické energie a tisíce domů jsou pod vodou. Není tak divu, že místní úřady vyhlásily stav nejvyšší nouze. Co to znamená pro zbytek Evropy, a především pak Česko? Nehrozí něco podobného i nám?
Aktuálně sledujeme katastrofu obrovského rozsahu
Od soboty je stav v Machačkale a okolí skutečně kritický. Kombinace extrémně rychlého tání sněhu, dešťů a půdy, která byla stále ještě promrzlá, vytvořila podmínky k naplnění katastrofického scénáře. Voda stékající z kopců zaplnila koryta řek. Ty pak příval vody prostě nezvládly.
Možná se může zdát, že když je tato příčina tak přirozená, jde opakující děj. Jenže letos je to jiné. Voda se dostala na historická maxima a začala s sebou brát hráze. A to včetně těch, které chránily města a nejzásadnější energetické uzly.
Tato místa byly okamžitě odpojena od sítě, aby nedošlo k ještě větším škodám, ve výsledku je bez proudu více než 250 obcí.
Voda s sebou bere vše
Obyvatele však trápí velká voda, která jim bere vše a mnozí museli být evakuováni na člunech. Ačkoli zatím představitelé mluví jen o 20 zatopených soukromých domech, odhaduje se, že reálná čísla budou atakovat hranici 10 000 domů (odhad je nastaven, dle hustoty obydlení oblastí, kam je potvrzené, že velká voda dorazila).
Jen obnova dodávek elektrické energie bude podle všeho spíše otázkou týdnů než dnů. I když byly trafostanice odpojeny, škody jsou obrovské. To ukazují i prohlášení místních samospráv, které potvrdily i poškození dopravní infrastruktury.
Smutné je, že se místní záchranné složky na povodeň poctivě připravovaly. Jenže se naplnily ty nejčernější předpovědi, kterým mnozí nevěřili. Což chápu, u nás to také bývá podobné.
Jak je to s tou střední Evropou, a především pak Českem?
Když dojde k přírodní katastrofě na stejném kontinentu, může to vzbuzovat obavy. Tentokrát k nim však není důvod. Situace v Česku je totiž dost jiná.
V Dagestánu, který právě devastuje velká voda, byla zima na srážky velmi bohatá. Měli hromadu sněhu a promrzlou půdu. U nás už však půda roztála všude a dohromady se sušším březnem, kdy výjimečné sucho stále přetrvává v řadě oblastí tento scénář nehrozí.
Na hory sice dorazil sníh, ale je v něm jen málo běžné zásoby vody a v nížinách není sníh ani teď prakticky žádný. Navíc si i s touto vodou ve většině oblastí půda hravě poradí. A s tím blackoutem? Po povodních v letech 2002 a 2013 jsou rozvodny chráněny úplně jinak. Nestálo to málo peněz, tak by snad mělo fungovat.
Některé oblasti Česka však trápí něco jiného
To, že se hodně ochladilo, vidíme za okny všichni. Jenže je tu něco, co se napříč republikou dost liší. Nejenže přišel ten teplotní zlom, který trápí zemědělce, ale na mapě sucha je zbarveno do tmavých barev řada okresů.
Tohle bleskové sucho sice nepovede ke ztrátě domovů, ale katastrofou může být také. V některých oblastech tak hledají vědci, jak přírodě uměle pomoci udržet vodu. Sucha totiž nastávají i v blízkosti velkých vodních toků – překvapivé že? Z pohledu povodní jsme tak právě nyní v bezpečí.
To, že nás nepotrápí tato vodní katastrofa však neznamená, že se nás jednou blackout nebude týkat. Stále se mluví o nedostatcích energií a potřebách šetřit. Takže u nás mohou světla zhasnout z jiného důvodu a na to bychom neměli zapomínat.
Zdroje: cas.sk, sme.sk, spravy.stvr.sk, intersucho.cz, imeteo.sk
Napsala pro Vás AI asistentka Jana ze zdrojů českého a zahraničního internetu
