Pokud máte doma staré lyžařské boty z devadesátých let, nezbavujte se jich. Sběratelé za ně platí tisíce.

Staré lyžáky zapomenuté někde na půdě nebo ve sklepě nemusí být jen přítěží. Některé modely z devadesátých let se dnes prodávají za částky, které překvapí – klidně i několik tisíc korun.

Zatímco dnešní výprodejové kolekce rychle zastarávají, výrazné boty z 90. let mají zvláštní kouzlo. Byla to doba, kdy výrobci experimentovali – barvy křičely do dálky, přezky byly robustní a design působil skoro až přehnaně. Právě tahle nadsázka je dnes tím, co sběratele baví.

Na zahraničních aukcích se zachovalé páry značek jako Lange, Tecnica nebo Nordica běžně objevují v rozmezí tří až osmi tisíc korun. A pokud jde o závodní či limitovanou edici, částky jdou ještě výš, někdy docela výrazně.

Proč mají staré lyžáky sběratelskou hodnotu

Není to jen nostalgie. I když ta v tom hraje roli. Hodnota spočívá také v konstrukci a technologiích, které tehdy znamenaly posun kupředu. Devadesátky přinesly širší využití polyuretanových skeletů – materiálu, který vydržel hodně a používá se v různých obměnách dodnes.

Některé modely měly propracovaný systém kovových přezek nebo vnitřní botičku, která se tvarovala teplem. Dnes běžná věc, tehdy spíš výsada dražších řad. A pak je tu estetika. Výrazné kombinace fialové, neonově zelené či červené barvy jsou pro mnohé symbolem celé generace lyžařů.

Které značky a modely jsou nejžádanější

Zájem bývá hlavně o modely, které se objevily na závodech nebo je nosili známí jezdci. Lange si drží pověst technologického lídra už desítky let, takže jejich starší závodní řady mají stabilní cenu. Podobně jsou na tom i italské značky Tecnica a Nordica, které v 90. letech zažívaly velký růst.

Rozhoduje ale stav. Prasklý skelet, chybějící přezka nebo silně zežloutlý plast cenu srazí klidně na polovinu. Naopak původní krabice, visačky nebo katalog dokážou hodnotu zvednout. Kupující sledují i velikost – běžné pánské číslo se prodá snáz než extrémně malé nebo naopak obří varianty.

Velkou roli dnes hrají online aukce. eBay a specializované skupiny na sociálních sítích propojují sběratele z různých zemí, takže o zajímavý kus se může strhnout i menší „boj“. A tam ceny rostou nejrychleji.

Jak poznat, že máte doma cenný pár

Podívejte se nejdřív na výrobní štítek. Rok výroby a přesné označení modelu se dá dohledat v archivech nebo starých katalozích. Pokud jde o závodní edici, bývá to na skeletu nebo botičce uvedeno přímo, někdy jen drobným nápisem.

• Plast bez výrazného popraskání a jen minimálně zažloutlý
• Kovové přezky funkční, bez větší koroze
• Vnitřní botička zachovalá, bez plísně či silného zápachu

Detaily rozhodují. Plast po letech křehne, takže s botami nemanipulujte zbytečně silou a nenechávejte je ležet na mrazu nebo na přímém slunci, to jim nesvědčí.

Prodávat, nebo si je raději nechat?

Při úklidu na jaře na tuhle otázku narazí kde kdo. Pokud jsou boty kompletní a v dobrém stavu, prodej může dávat smysl. Stačí je lehce očistit vlhkým hadříkem, vyfotit na denním světle a přidat otevřený popis včetně drobných vad. Upřímnost bývá znát.

Naopak silně poškozené kusy, bez přezek nebo s prasklinami ve skeletu, sběratelskou cenu většinou nemají. To ale neznamená že nemohou posloužit jinak – jako dekorace na chatu nebo originální doplněk do interiéru.

Podle dat z aukčních portálů trh s retro sportovním vybavením v posledních letech roste. Vrací se móda devadesátek a generace tehdejších lyžařů má dnes víc peněz než dřív. Takže až příště narazíte na křiklavé lyžáky zaprášené v koutě, možná držíte něco cennějšího, než se na první pohled zdá.

Zdroje: ebay.com, skimag.com, outsideonline.com, sportovniautentizita.cz