Zanechte levandule za sebou. Tato snadná bylinka chrání před komáry během celého léta.

Levandule se roky bere jako přírodní obrana proti komárům. Jenže podle některých vědců existuje rostlina, která ji v tomhle směru předčí. Šanta kočičí – nenápadná trvalka s bělavě až lehce nafialovělými květy – umí hmyz odradit účinněji než leckterý běžný repelent. A zvládne ji pěstovat i člověk, kterému doma běžně nepřežije ani sukulent.

Většina lidí ji má spojenou hlavně s kočkami. Ty po ní doslova šílí. Méně už se ví, že šanta kočičí obsahuje látku zvanou nepetalakton, a právě ta je pro komáry problém. To, co nám voní jemně bylinkově, je pro ně signál „tady ne“.

Na rozdíl od levandule, která působí spíš mírně a jen v těsné blízkosti, má šanta podle dostupných výzkumů výraznější efekt. A nejde jen o zahrádkářské zkušenosti – její účinek zkoumaly i laboratorní testy.

Co říká věda o účinnosti šanty

Už v roce 2001 publikovali vědci z Iowa State University studii v časopise Journal of Medical Entomology. Porovnávali v ní účinek nepetalaktonu s látkou DEET, která je základem většiny komerčních repelentů po celém světě. Výsledek? V laboratorních podmínkách vykazoval nepetalakton silnější odpuzující efekt než samotný DEET.

Je fér dodat, že laboratorní test není totéž co letní večer u lesa. Podmínky jsou jiné, koncentrace také. Přesto to naznačuje, že šanta není jen „babiččina rada“. Entomologové upozorňují hlavně na to, že čerstvá rostlina na záhoně neuvolňuje takové množství silice jako koncentrovaný extrakt použitý při výzkumu.

Proč komárům nevoní právě nepetalakton

Komár si svou oběť hledá hlavně čichem. Sleduje oxid uhličitý, pach kůže i teplo lidského těla. Nepetalakton podle vědců narušuje jeho schopnost tyto podněty správně vyhodnotit – jako by mu na chvíli „rozhodil smysly“. Hmyz pak ztrácí orientaci a místo raději opustí.

Americké Národní centrum pro biotechnologické informace uvádí, že rostlinné silice patří mezi slibné přírodní repelenty právě proto, že na nervový systém hmyzu působí jinak než syntetické látky. To může být do budoucna důležité, protože komáři si na některé chemické přípravky postupně vytvářejí odolnost.

Šanta má navíc i praktické výhody. Dorůstá zhruba do jednoho metru, dobře snáší sušší období a kvete od června až do podzimu. Když ji po odkvětu zastřihnete, obrazí znovu a často ještě bohatěji. A tím pádem uvolní víc aromatických látek, i když to samozřejmě není žádný zázrak přes noc.

Jak šantu využít na zahradě i balkoně

Na záhoně vytváří kolem sebe přirozenou „zónu“, kde se komárům nechce zdržovat – obzvlášť když ji vysadíte poblíž posezení nebo pod okna. Pro intenzivnější vůni stačí občas promnout listy mezi prsty. Uvolní se víc silic a vůně je najednou znatelnější.

• Vysaďte ji na slunné stanoviště s dobře propustnou půdou.
• Zalévejte spíš méně, přemokření nesnáší dobře.
• Po prvním kvetení ji seřízněte asi o třetinu, podpoříte další růst.

Má šanta i slabiny?

Je dobré zůstat nohama na zemi. Žádná rostlina nezaručí stoprocentní ochranu, to prostě ne. Pokud sedíte u rybníka v podvečer a vzduch se ani nehne, jeden květináč situaci nespasí.

Odborníci na tropickou medicínu dlouhodobě připomínají, že v oblastech s výskytem nemocí přenášených komáry je nejjistější kombinace mechanické ochrany (sítě, dlouhé rukávy) a kvalitního repelentu. Tam jde o zdraví, ne o pohodlí.

Pro běžné české léto ale může být šanta příjemným kompromisem. Nepůsobí chemicky, je považována za bezpečnou pro děti i domácí zvířata a navíc přitahuje opylovače. Praktické a vlastně i hezké řešení v jednom, i když samozřejmě s určitými limity.

Pokud tedy letos přemýšlíte, čím doplnit terasu nebo zahradu, zkuste jí dát prostor. Není drahá, roste rychle a při večerním posezení může znamenat rozdíl mezi klidem a neustálým máváním rukama kolem hlavy.

Zdroje: sciencedirect.com, ncbi.nlm.nih.gov, extension.iastate.edu, who.int