V dubnu by do Česka mohlo přijít neobvykle teplé počasí, varují meteorologové před značnou odchylkou od běžných teplot.

Letošní duben může přinést počasí, které by člověk čekal spíš na přelomu května a června. Některé výstupy numerických modelů totiž naznačují, že teploty v Česku se vyšplhají citelně nad to, co je pro tento měsíc běžné.

Český hydrometeorologický ústav ve svém měsíčním výhledu připustil, že období může být teplotně nadprůměrné. Dlouhodobý normál z let 1991–2020 přitom pro duben počítá s maximy zhruba mezi 12 a 15 °C. Aktuální scénáře ale mluví o hodnotách vyšších, místy i o několik stupňů.

Za vším má stát rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Nad středem kontinentu by se mohla udržet tlaková výše, která otevře cestu teplejšímu vzduchu od jihu. Taková situace většinou znamená hodně slunce a minimum srážek, i když jistota to samozřejmě není.

O kolik stupňů může být tepleji

Modely Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) ukazují na kladnou teplotní odchylku ve střední Evropě. Jednoduše řečeno – průměr za sledované období vychází výš, než je obvyklé. Odchylka se podle nich může pohybovat asi mezi 2 až 4 °C nad normálem.

V praxi by to znamenalo, že se denní maxima opakovaně dostanou přes dvacítku. A pokud se teplý vzduch zdrží déle, nelze úplně vyloučit ani hodnoty kolem 25 °C. To už je hranice, která se v dubnu objevuje spíš výjimečně, ale už jsme ji párkrát zažili.

Co říkají data z minulých let

Statistiky ČHMÚ připomínají, že rekordně teplý duben zažilo Česko v roce 2018. Průměrná měsíční teplota tehdy překonala normál 1981–2010 o víc než čtyři stupně. Teplé epizody se objevily i v letech 2000 nebo 2009, takže nejde o úplně ojedinělý jev.

Klimatologové zároveň upozorňují, že podobné výkyvy zapadají do širšího trendu oteplování. Podle zpráv IPCC roste průměrná teplota ve střední Evropě rychleji než činí globální průměr. A jaro je na změny citlivé – vyšší teploty urychlují vysychání půdy, což může později prohloubit sucho.

Dopady jsou dost konkrétní. Zemědělci sledují vývoj s napětím, protože rychlý nástup vegetace zvyšuje riziko škod při pozdějších mrazech. Ovocné stromy rozkvetou dřív a pak stačí pár chladných nocí… a úroda je pryč, nebo aspoň výrazně menší.

Proč jsou jarní odchylky častější

Jaro je z pohledu meteorologie přechodné a dost neklidné období. Tlakové útvary se střídají svižněji než v létě, atmosféra je zkrátka dynamičtější. Když se ale vytvoří blokující tlaková výše, může nad jednou oblastí vydržet klidně i několik týdnů. A právě s touto variantou teď některé modely pracují.

Roli hraje i to, v jakém stavu je krajina po zimě. Pokud chyběl sníh a srážek bylo málo, půda nemá dost vláhy. Slunce ji pak ohřívá rychleji a suchý povrch méně ochlazuje vzduch výparem vody. Je to takový začarovaný kruh, který podporuje další růst teplot.

Co očekávat v dalších týdnech

Meteorologové připomínají, že měsíční výhled je založený na pravděpodobnosti, ne na jistotě. Krátké vpády studeného vzduchu od severu se nedají vyloučit. Přesto se teď jako pravděpodobnější jeví varianta teplotně nadprůměrného období.

Pro běžný život z toho plyne hlavně jedno – sledovat aktuální předpověď. Teplé dny mohou svádět k brzkému výsevu nebo výsadbě na zahradě, odborníci ale radí opatrnost. Stačí pár chladných rán a škody jsou hotové.

Samotné dubnové oteplení ještě není extrém. Pokud by se však výrazné odchylky opakovaly častěji, může se z výjimky stát nový standard. A to je trend, který klimatologové sledují čím dál pozorněji, i když odpovědi nejsou vždy úplně jednoduché.

Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, ipcc.ch, nasa.gov