Na české účty čeká další nenápadná změna. Lidé ji zaznamenají až při ročním porovnání.

Úročení spořicích účtů se v posledních měsících nenápadně ztenčuje. Většina klientů si toho ani nevšimne — dokud si jednou za rok nesedne k výpisům a nezačne porovnávat čísla. Česká národní banka postupně snižuje základní sazby a banky na to reagují rychleji, než by si mnozí přáli.

Na první pohled se nic zásadního neděje. Zůstatek zůstává, peníze „nezmizely“. Jenže úrok, který ještě nedávno přinášel zajímavé zhodnocení, je dnes citelně nižší. Repo sazba ČNB se od roku 2024 posunula dolů z úrovní nad sedmi procenty na podstatně nižší hodnoty, a to se promítlo i do nabídek bank.

Ještě loni nebylo složité narazit na spořicí účet s úrokem kolem šesti procent. Dnes? Čtyři procenta jsou spíš horní hranicí a často platí jen při splnění několika podmínek. Bez aktivního používání účtu nebo karty se klient na lepší sazbu vůbec nedostane.

Nižší sazby znamenají reálnou ztrátu

Dva procentní body rozdílu zní skoro nevinně. Ale při částce 300 tisíc korun na účtu znamená pokles z pěti na tři procenta asi o šest tisíc korun méně za rok, ještě před zdaněním. A protože úroky podléhají patnáctiprocentní srážkové dani, skutečný výnos je ještě nižší.

Ekonomové mluví hlavně o takzvaném reálném výnosu — tedy o tom, co člověku zůstane po započtení inflace. Pokud inflace dosahuje tří procent a účet nese stejná tři procenta, výsledek je prakticky nula. Peníze sice přibývají, ale jejich kupní síla ne. Data Českého statistického úřadu navíc ukazují, že cenová hladina je pořád výš než před dvěma lety, i když tempo růstu už není tak prudké.

Banky mění podmínky tiše a postupně

Snížení úroků málokdy proběhne jedním razantním krokem. Častější je pomalé „ukrajování“. Vyšší sazba platí jen do určité částky, nad limit už peníze leží téměř bez úroku. Nebo je podmínkou několik plateb kartou měsíčně, případně pravidelný příjem.

Některé banky přešly na pásmové úročení. Prakticky to znamená, že například do 200 tisíc korun dostane klient solidní úrok, ale zbytek úspor se zhodnocuje minimálně. V součtu to udělá rozdíl, který na první pohled nemusí být patrný.

Podle statistik ČNB drží české domácnosti na běžných a spořicích účtech přes tři biliony korun. Každé i malé snížení sazby tak v celkovém objemu představuje obrovské částky. Pro jednotlivce jde o tisíce, v souhrnu o miliardy korun ročně.

Konkurence mezi bankami už navíc není tak ostrá jako v době, kdy sazby šplhaly nad sedm procent. Tehdy se instituce předháněly v akčních nabídkách a marketing byl opravdu hlasitý. Dnes je kolem spořicích účtů spíš ticho, rozdíly mezi nabídkami se zmenšily a kampaní ubylo.

Jak změnu poznat včas

Největším problémem bývá obyčejná pasivita. Účet založený před lety běží dál, úspory na něm leží, ale aktuální sazbu už málokdo kontroluje. Přitom může být klidně poloviční oproti tomu, co banka nabízela při založení. O změnách sice informuje, jenže často jen zprávou v internetovém bankovnictví, kterou snadno přehlédnete.

Dává smysl udělat si jednou ročně jednoduchý přepočet. Stačí vzít výši úspor, vynásobit aktuální úrokovou sazbou a pak číslo upravit koeficientem 0,85 kvůli dani. Výsledek napoví, kolik peněz skutečně přibyde. Někdy člověk zjistí, že rozdíl oproti jiné bance dělá několik tisíc korun — a to už stojí za úvahu.

Někteří odborníci doporučují podívat se i na další možnosti. Termínované vklady nebo státní dluhopisy pro občany mohou nabídnout pevný výnos na delší dobu. Má to ale háček: peníze nejsou kdykoli po ruce, předčasný výběr bývá spojený se sankcí.

Tichá změna tedy nepřichází v podobě nového poplatku ani dramatického oznámení. Jde spíš o pomalé snižování výnosů, které na výpisu nevypadá nijak hrozivě. Kdo sleduje jen nominální částku na účtu, může mít pocit, že je vše v pořádku. Až meziroční srovnání ale ukáže, že peníze pracují pomaleji než dřív, možná až příliš pomalu.

Zdroje: cnb.cz, czso.cz, penize.cz, finance.cz