Tato skleněná miska po babičce nyní má vysokou hodnotu. Na internetu se po ní shání jako po cenném pokladu.

Možná leží zapomenutá ve vitríně, možná zastrčená úplně vzadu v kredenci. Lisovaná skleněná miska, kterou jste ještě nedávno brali jako tuctový relikt minulého režimu, dnes umí překvapit svou cenou. Sběratelé českého skla za ni dávají tisíce korun a na aukčních webech po ní bývá doslova sháňka.

Nejde přitom o žádné přezdobené kousky se zlatem. Nejvíc se mluví o barevném lisovaném skle ze 60. až 80. let. Typické hutní výrobky z Jablonecka, ale i sériové mísy z podniků jako byl Sklo Union. To, co kdysi stálo skoro v každé domácnosti na stole nebo ve skříni, dnes z nabídek mizí překvapivě rychle.

Podle údajů z Aukra vzrostl během posledních let počet prodaných kusů designového skla ze 70. let o desítky procent. Zájem přichází hlavně od mladších ročníků – lidí, kteří chtějí retro doplněk do jinak moderního bytu. A originál je prostě originál.

Proč právě lisované sklo ze socialismu

Výroba lisovaného skla je v principu jednoduchá: roztavená sklovina se vtlačí do formy a nechá ztuhnout. Díky tomu bylo sklo dostupné a vznikalo ve velkých sériích, žádná ruční rarita. Jenže právě tady je ten háček – i sériová výroba měla nápad a styl.

Na návrzích se podíleli výtvarníci jako Rudolf Jurnikl nebo Vladislav Urban. Jejich jména dnes znají nejen tuzemští sběratelé, ale i ti zahraniční. České lisované sklo tehdy patřilo ke špičce, a to bez přehánění. Odvážné barvy, netradiční tvary, kvalitní materiál – kombinace, která funguje i po letech.

Zatímco ještě před deseti lety se podobné misky prodávaly za pár stovek, dnes se cena u zajímavějších kusů šplhá do tisíců. A někdy i víc, záleží na konkrétním modelu.

Jak poznat, že máte doma cenný kus

Hodnota se neurčuje náhodně. Roli hraje autor návrhu – pokud se podaří dohledat konkrétní jméno, cena obvykle vyskočí nahoru. Není to pravidlo na sto procent, ale většinou ano.

Důležitá je i barva. Sytě oranžová, temně fialová nebo kouřově šedá patří mezi nejžádanější odstíny. A pak samozřejmě stav. I malý oťuk na hraně, kterého si sotva všimnete, může cenu srazit klidně o několik desítek procent.

Někdy napoví značení zespodu. Některé podniky lepily papírové etikety, jenže ty se často nedochovaly. Pak nezbývá než porovnávat katalogy, staré dobové materiály nebo požádat o radu ve sběratelských skupinách na sociálních sítích. Tam lidé sdílí fotografie a společně pátrají po původu.

Zájem navíc nepřichází jen z Česka. Na portálu 1stdibs se české sklo objevuje v kategorii mid century design, tedy moderní design poloviny 20. století. Jednoduché linie, funkčnost, žádné zbytečné kudrlinky. Právě to dnes v interiérech znovu frčí.

Kde a za kolik se prodává

Nejčastější cestou je internet. Aukro, eBay nebo specializované facebookové skupiny – tam všude probíhají dražby i přímé prodeje. Běžné misky startují zhruba na 800 korunách, zajímavější modely se dostanou přes pět tisíc. A autorské kusy v zahraničních galeriích? Ty se prodávají i za několik set eur, bez mrknutí oka.

Trh ovlivňuje i nálada lidí kolem třiceti až padesáti let. Zařizují si byty, hledají věci s příběhem, něco co nemá každý. Retro sklo v sobě spojuje nostalgii i kvalitu zpracování, a navíc nezabere skoro žádné místo. Někteří ho berou i jako menší investici, i když jistotu vám samozřejmě nikdo nedá.

Pokud doma podobnou misku objevíte, vyplatí se poradit s někým, kdo se ve starožitnostech vyzná. Myjte ji opatrně, ideálně jen vlažnou vodou bez agresivní chemie. Myčka není dobrý nápad. Každý škrábanec nebo prasklinka totiž může znamenat nižší cenu.

Ze skla, které bylo kdysi bráno jako obyčejné vybavení do obýváku, se tak stává ceněná věc. Design minulého století je zpátky a s ním i zájem o kousky, které jsme měli roky na očích. Někdy stačí otevřít starou skříň a možná narazíte na malý poklad, o kterém jste neměli tušení.

Zdroje: aukro.cz, 1stdibs.com, moravska-galerie.cz, artmuseum.cz