Češi objevují nový druh pečiva: Cena není hlavním důvodem, ale praktičnost.

Klasické rohlíky a běžný bílý chléb už dávno nejsou automatickou volbou většiny domácností. Češi postupně mění návyky a čím dál častěji sahají po jiném druhu pečiva. Nejde přitom hlavně o cenu, jak by se mohlo zdát, ale spíš o pohodlí, výdrž a složení.

Data Svazu pekařů a cukrářů ukazují, že zájem o balené a trvanlivější výrobky roste. Týká se to především toastových chlebů, vícezrnných variant nebo pečiva s vyšším obsahem vlákniny. Spotřeba klasického konzumního chleba naopak už delší dobu klesá, zatímco balené pečivo si drží své místo a někde i mírně posiluje.

Obchodní řetězce mluví podobně. Lidé dnes do obchodu nechodí tak často jako dřív, nakoupí ale víc najednou. Hledají výrobky, které pár dní vydrží, nezplesniví hned druhý den a dají se bez problémů zamrazit.

Praktičnost vítězí nad tradicí

Podle odborníků za tím nestojí ani tak cenovky, jako spíš komfort. Balené pečivo má delší trvanlivost, mimo jiné díky balení v ochranné atmosféře. Jednoduše řečeno – vzduch v obalu je nahrazen směsí plynů, která zpomalí růst plísní. Výrobek pak vydrží čerstvý i několik dní, aniž by člověk musel každý den do pekárny.

U rodin mezi třicítkou a padesátkou hraje roli hlavně čas. Toastový chléb nebo vícezrnné bulky jsou rychlé řešení na snídani i svačinu. Stačí vytáhnout, namazat, hotovo. Navíc tolik neosychají a skladování je jednodušší, i když samozřejmě záleží na podmínkách doma.

Více vlákniny a čitelnější složení

Proměnil se i pohled na to, co vlastně jíme. Státní zdravotní ústav dlouhodobě upozorňuje, že příjem vlákniny je u české populace nízký. Doporučení mluví o 25 až 30 gramech denně, většina lidí se na tuhle hranici ale nedostane.

Výrobci na to reagují širší nabídkou celozrnných a vícezrnných produktů. Celozrnné pečivo se vyrábí z mouky z celého zrna, tedy včetně obalových vrstev a klíčku. Právě tam je nejvíc vlákniny, vitaminy skupiny B i minerály. Spotřebitelé si dnes víc všímají etiket a sledují, kolik celozrnné mouky výrobek skutečně obsahuje – a jestli nejde jen o tmavou barvu dohnanou karamelem.

Český statistický úřad potvrzuje, že spotřeba klasického chleba na osobu za poslední roky klesla. Zájem o speciální druhy pečiva naopak pomalu roste. Není to žádný skok, spíš tichý posun, který je ale dlouhodobý.

Méně plýtvání potravinami

Do rozhodování vstupuje i otázka odpadu. Organizace Zachraň jídlo upozorňuje, že právě pečivo patří mezi nejčastěji vyhazované potraviny v českých domácnostech. Tvrdé rohlíky po jednom dni často skončí v koši. Balený nebo krájený chléb lze ale rozdělit na porce a dát do mrazáku, podle potřeby.

Domácnosti dnes víc plánují. Není to jen o ranním zvyku dojít si pro čerstvé pečivo, ale o tom kolik se toho opravdu sní. Lidé počítají krajíce, někdy doslova, a podle toho vybírají velikost balení.

Odborníci zároveň připomínají, že delší trvanlivost sama o sobě neznamená vyšší kvalitu. Ne každé balené pečivo je automaticky zdravější. Rozhoduje konkrétní složení – množství přidaného cukru, soli nebo ztužených tuků. Pokud je těchto složek moc, výhoda praktičnosti se rychle vytrácí.

Vyplatí se proto číst etikety a sledovat, jaký podíl tvoří celozrnná mouka. Měla by být mezi hlavními složkami, ne jen symbolicky uvedená na konci seznamu. Někdy rozhodují detaily.

Češi tedy nevyměnili rohlík za toast jen kvůli pár korunám. Spíš reagují na rychlejší tempo života, snahu omezit plýtvání i větší zájem o to, co vlastně jedí. Pečivo zůstává základem jídelníčku – jen má trochu jinou podobu než před deseti lety. A podle aktuálních prodejních čísel to nevypadá, že by se tenhle trend měl brzy otočit.

Zdroje: czso.cz, svazpekaru.cz, szu.cz, zachranjidlo.cz