Meteorologové monitorují situaci, která by mohla způsobit další rychlý teplotní výkyv.

Po několika týdnech poměrně klidného a teplotně vyrovnaného počasí se nad Evropou začíná dít něco jiného. Meteorologové upozorňují na změnu proudění, která může během několika málo dnů přinést citelný teplotní zlom. Rozdíl mezi maximy jednotlivých dnů má podle modelů přesáhnout i deset stupňů Celsia – a to je skok, který už většina lidí pocítí.

Numerické modely, z nichž vychází i Český hydrometeorologický ústav, naznačují přestavbu proudění nad střední Evropou. Teplejší vzduch proudící od jihu má ustoupit a vystřídat jej má chladnější hmota ze severozápadu. Takové střídání nebývá pozvolné. Spíš naopak, změna přijde rychle a bez delšího přechodu.

Na začátku týdne se mohou odpolední teploty dostat až k patnácti stupňům, ke konci týdne ale klidně spadnou k pěti. V přechodných obdobích roku to není nic mimořádného, letos však ochlazení přichází po sérii nadprůměrně teplých dní, což kontrast ještě zvýrazní.

Co stojí za prudkými teplotními skoky

Hlavní roli hraje tryskové proudění – silný vítr ve výšce okolo deseti kilometrů nad zemí. Jakmile se jeho dráha více rozvlní, umožní teplému vzduchu postupovat severněji a studenému naopak proniknout víc k jihu. A právě to je scénář, který teď modely naznačují.

Meteorologové sledují vývoj pomocí družic, radarů i výškových měření. Nejde jen o mapy u země, důležité je to, co se děje vysoko v atmosféře. Evropská služba Copernicus navíc dlouhodobě upozorňuje, že extrémy počasí jsou v posledních letech častější. Rok 2023 byl podle jejich dat globálně nejteplejší v historii měření. Teplejší atmosféra dokáže zadržet více energie, a tím pádem může být počasí proměnlivější než dřív.

Rychlou změnu pocítí hlavně citlivější lidé

Lékaři už roky připomínají, že náhlé výkyvy teplot a tlaku nedělají dobře oběhovému systému. Cévy se musí rychle přizpůsobit novým podmínkám a to je zátěž, kterou organismus nemusí snášet lehce. Nejčastěji si stěžují lidé s vysokým krevním tlakem nebo srdečními potížemi, ale nejen oni.

Ochladit se navíc nemusí jen „na papíře“. Pokud se studený vzduch zdrží déle a obloha se vyjasní, hrozí přízemní mrazíky. Teplota u země může spadnout pod nulu, i když oficiální měření ve dvou metrech ukazuje hodnoty lehce nad nulou. Tenhle rozdíl bývá pro ovocné stromy klíčový, někdy rozhoduje o celé úrodě.

Krátkodobé ochlazení sledují také energetici. Když domácnosti po několika teplejších dnech znovu zapnou topení, projeví se to ve večerních odběrových špičkách. Výrobu je potřeba vyrovnávat a u zdrojů závislých na počasí to není vždy úplně jednoduché.

Modely se víceméně shodují, jistota ale stoprocentní není

Současné předpovědní modely pracují s obrovským množstvím dat, přesto platí staré pravidlo – čím dynamičtější situace, tím větší nejistota. Meteorologové proto sledují více scénářů. Stačí, aby se studená fronta posunula o pár set kilometrů jinam a výsledné ochlazení může být slabší, nebo kratší.

Důležité bude i to, jak dlouho se chladný vzduch nad střední Evropou udrží. Pokud jen rychle přejde, teploty se brzy vrátí k průměru. Jestli se ale nad severem kontinentu vytvoří tlaková výše, může chladnější ráz počasí vydržet déle, než by se čekalo.

Pro běžný život z toho plyne poměrně prosté doporučení: počítat s rychlou změnou. Nepodcenit oblečení, přizpůsobit plány venku a ráno raději zkontrolovat teploměr. Na mostech nebo v otevřené krajině se při poklesu teplot může objevit námraza, i když ve městě to tak nevypadá.

Teplotní výkyvy k jaru i podzimu patří, to je fakt. Jenže v teplejší atmosféře bývají kontrasty výraznější a změny rychlejší. Právě tempo ochlazení bude v následujících dnech sledovaným tématem meteorologických map. A podle aktuálních dat se zdá, že tentokrát přijde bez delšího varování, možná trochu náhle.

Zdroje: chmi.cz, climate.copernicus.eu, nasa.gov, who.int