Češi vlastní staré textilie, které nyní překvapivě zaujímají na aukcích.

Ubrusy po babičce, háčkované dečky schované hluboko ve skříni nebo povlečení se vzorem ze sedmdesátých let. Věci, které ještě před pár lety končily bez většího rozmýšlení v kontejneru na textil, dnes budí zájem sběratelů i lidí, kteří hledají zajímavou investici.

Aukční portály i kamenná starožitnictví mluví poměrně jasně – starý bytový textil jde na odbyt. Podle údajů z Aukra přibylo prodaných kusů v kategorii historických látek a výšivek. A nejde jen o slavnostní krajky nebo celé kroje. Kupce si najdou také poválečné ložní soupravy, gobelíny tkané doma na stavu či ubrusy s tradiční výšivkou. Kombinace nostalgie, poctivých materiálů a toho, že těchto věcí už jednoduše není mnoho, funguje.

Málokdo si přitom uvědomuje, že hodnota se neurčuje jen podle stáří. Důležitá je technika zpracování, původ i celkový stav. A právě ruční práce – někdy trochu nepravidelná, s drobnými odchylkami – dnes hraje zásadní roli.

Ručně vyšívané kusy mají největší šanci

Největší poptávka míří na textil vyrobený před rokem 1989, hlavně pokud vznikl ručně. Ruční výšivka znamená, že každý steh má na svědomí konkrétní člověk, ne stroj. Občas je křivější, jindy pevnější – právě tyto maličkosti potvrzují originalitu. Sběratelé slyší i na regionální motivy, třeba chodské nebo slovácké vzory.

Etnografové z Národního muzea dlouhodobě upozorňují, že tradiční techniky z českých regionů pomalu mizí. A s tím roste i jejich cena. Kompletní části krojů se na aukcích šplhají do desítek tisíc korun, menší dekorativní kusy stojí tisíce. Někdy i víc, záleží na stavu a doloženém původu.

Retro design ze sedmdesátých let zažívá návrat

Možná trochu nečekaně se vrací i textilie ze sedmdesátých a osmdesátých let. Geometrické tvary, syté barvy, občas i umělá vlákna – to všechno dnes zapadá do takzvaného vintage stylu. Mladší generace tyto kousky kombinuje s jednoduchým moderním nábytkem a vznikají interiéry, které nepůsobí katalogově, ale osobně.

Designérka interiérů Iva Bastlová v médiích opakovaně zmiňuje, že textilie z minulého režimu měly často velmi slušnou kvalitu tisku i hustotu tkaní. Výroba byla centralizovaná a kontrolovaná, což se někdy pozitivně odrazilo na výsledku. Dnes se podobná kvalita u běžně dostupných výrobků hledá složitěji.

Zvýšený zájem je i o autorský textil. Tedy limitované série látek nebo tapisérií, které navrhovali konkrétní výtvarníci. Pokud se dochovala původní etiketa, případně jiný doklad o původu, cena může vyskočit poměrně rychle. Sběratelé sledují i jména návrhářů spojených s tehdejšími textilními podniky – některá mají mezi znalci zvuk.

Jak poznat, že má textil skutečnou hodnotu

Roli hraje několik věcí najednou. Především stav. Skvrny, vyšisovaná místa nebo stopy po molech cenu srazí dolů, někdy výrazně. Pak materiál – len, bavlna či hedvábí bývají ceněnější než syntetika, pokud ovšem nejde o designový kus, kde je umělé vlákno součástí dobového charakteru.

Důležité je i to, zda lze dohledat původ. Bez něj je odhad složitější a kupci opatrnější.

Svaz starožitníků doporučuje nechat si cennější textilie před prodejem posoudit odborníkem. Zkušený odhadce pozná stáří podle typu nitě, způsobu barvení nebo techniky tkaní. Laik tyto detaily snadno přehlédne a pak prodá pod cenou – zbytečně.

Investice, která visí ve skříni

Starý textil se postupně stává i investicí. Nezabere tolik místa jako nábytek a při správném skladování si kvalitu udrží roky. Ideální je suché prostředí, bez přímého světla. Textil by měl být uložený v prodyšném obalu, plast totiž zadržuje vlhkost a může způsobit plíseň, což je problém.

Zájem podporuje také tlak na udržitelnost. Textilní průmysl patří podle Evropské agentury pro životní prostředí k významným zdrojům emisí i spotřeby vody. Dávat druhou šanci už vyrobeným věcem tak dává smysl ekonomicky i ekologicky, i když to tak na první pohled nemusí vypadat.

Než tedy staré povlečení nebo ubrus vyhodíte, zkuste si udělat malou rešerši. Projděte aukční portály, porovnejte ceny podobných kusů a případně se poraďte s někým, kdo se v oboru vyzná. Možná zjistíte, že nejde jen o sentimentální památku, ale o předmět, o který se na trhu vede tichý, nenápadný boj.

Zdroje: aukro.cz, nm.cz, eea.europa.eu, svazstarozitniku.cz