Tato lahůdka byla součástí života našich předků téměř každý den. Dnes se vrací jako cenově přístupná náhrada za drahé suplementy.

Kefír byl ještě poměrně nedávno samozřejmou součástí jídelníčku našich rodičů i prarodičů. Dnes ho znovu vyhledávají ti, kdo chtějí podpořit trávení a imunitu přirozeně a bez zbytečných výdajů.

Ještě před pár desítkami let byla sklenice kefíru běžnou součástí večeře. Pak ho vytlačily ochucené jogurty, sladké mléčné dezerty a později i kapsle s probiotiky. Tradiční kysaný nápoj tak na čas ustoupil do pozadí, ale úplně nezmizel. Podle údajů Svazu mlékárenských výrobků zájem o kysané produkty v posledních letech znovu roste, hlavně u lidí mezi 30 a 50 lety.

Důvod není nijak složitý. Kefír obsahuje přirozené probiotické kultury – živé mikroorganismy, které podporují střevní mikroflóru. Ta přitom neovlivňuje jen trávení, ale i obranyschopnost a podle některých výzkumů také psychickou pohodu. Není divu, že právě na střeva dnes míří většina moderních doplňků stravy.

Proč se o probiotikách tolik mluví

Specialisté z Harvard Medical School dlouhodobě upozorňují, že vyvážená střevní mikrobiota je důležitá pro správné fungování imunity. Ve střevech se totiž nachází až sedmdesát procent imunitních buněk. Když se rovnováha naruší – třeba po antibiotikách, při stresu nebo kvůli jednostranné stravě – organismus reaguje pomaleji, někdy i přehnaně.

Kefír vzniká kvašením mléka za účasti bakterií mléčného kvašení a kvasinek. Během tohoto procesu se zvyšuje obsah některých vitaminů skupiny B a zlepšuje se využitelnost minerálů. Není to žádná magie, spíš přirozený biochemický proces, který lidé využívají po staletí.

Studie zveřejněné v časopise Frontiers in Microbiology naznačují, že pravidelná konzumace fermentovaných potravin může souviset se snížením některých zánětlivých markerů v těle. Neznamená to samozřejmě, že kefír všechno vyřeší, ale zapadá do širšího obrazu zdravějšího jídelníčku.

Kefír nebo kapsle?

Probiotické doplňky často lákají na přesně definované kmeny bakterií a vysoké počty CFU – tedy jednotek tvořících kolonie. Čísla vypadají impozantně. Jenže účinek nezávisí jen na množství. Důležité je, zda se bakterie dostanou živé tam, kam mají.

Kefír oproti tomu nabízí přirozenou směs mikroorganismů, které fungují společně. K tomu bílkoviny, vápník a další živiny. Někteří nutriční terapeuti připomínají, že potravina jako celek může být pro tělo přirozenější než izolovaný extrakt v kapsli. Organismus ji zpracovává jako běžnou součást stravy, ne jako koncentrovaný zásah.

Roli hrají i peníze. Litr kvalitního kefíru stojí pár desítek korun, zatímco měsíční balení probiotik se snadno vyšplhá na několik set. Pokud člověk neřeší konkrétní zdravotní potíž, která vyžaduje cílený bakteriální kmen, fermentované potraviny mohou být dostačující – i když samozřejmě ne pro každého.

Co ukazují dostupná data

Výzkum ze Stanford University z roku 2021 sledoval vliv fermentovaných potravin na střevní mikrobiom. Účastníci, kteří pravidelně zařazovali kefír, jogurt nebo kysané zelí, vykazovali vyšší rozmanitost střevních bakterií a nižší hladiny některých zánětlivých ukazatelů.

Právě pestrost mikrobiomu je podle vědců zásadní. Čím rozmanitější složení bakterií ve střevech máme, tím lépe se tělo vyrovnává s vnější zátěží. Pokles této rozmanitosti je naopak spojován s nárůstem civilizačních chorob, i když příčiny jsou samozřejmě složitější.

Jak kefír zařadit do každodenního jídelníčku

Začít se vyplatí postupně. Pro většinu lidí stačí jedna sklenice denně. Kdo s fermentovanými potravinami zkušenost nemá, může prvních pár dní pociťovat lehké nadýmání – trávení si prostě zvyká. Obvykle to brzy odezní.

Sledujte složení. Kvalitní kefír by měl obsahovat jen mléko a kefírové kultury, nic víc. Ochucené varianty často přidávají cukr, což výsledný efekt trochu kazí. Lidé s intolerancí laktózy snášejí kefír většinou lépe než klasické mléko, protože část laktózy se během kvašení rozloží, ale výjimky existují.

Návrat kefíru tak není žádný výstřelek. Spíš připomínka, že obyčejné potraviny mohou mít větší přínos, než si někdy myslíme. Není to zázračný lék, a ani by se tak neměl prezentovat. Jako pravidelná součást jídelníčku ale může představovat dostupný způsob, jak podpořit zdraví bez toho, aby člověk utrácel stovky korun měsíčně.

Zdroje: health.harvard.edu, frontiersin.org, med.stanford.edu, szm.cz