Nvidia DLSS 4.5: Krása, za kterou platíme (a někdy i výkonem)

Ach, Nvidia. Ta naše milovaná společnost, která nám neustále slibuje technologické zázraky a pak nám je s úsměvem podá s malým, nenápadným „ale“. Tentokrát se nám do rukou dostala finální verze DLSS 4.5, která má, jak už to tak bývá, „vylepšit obraz“ ve více než 400 hrách. A já se ptám: potřebuje náš obraz víc vylepšení, nebo my potřebujeme víc FPS? Zdá se, že Nvidia se rozhodla, že obojí, ale hezky popořadě.

DLSS 4.5: Kouzlo umělé inteligence, nebo jen další marketingový trik?

Nvidia nám s hrdostí oznamuje, že konečně opustila „beta testování“. To je skvělá zpráva, protože kdo by chtěl hrát svou oblíbenou hru s něčím, co ještě není „finální“? Představte si, že si koupíte nový supersport a ono vám to řekne: „Promiňte, ještě je to beta verze, občas to vystřelí z kopce.“ Ne, děkuji. Finální verze DLSS 4.5 tedy přichází s „pokročilým AI modelem“, který má zajistit „hezčí obraz“. A kdo by nechtěl hezčí obraz? Vždyť grafika je dneska to nejdůležitější, že? Kdo potřebuje plynulost, když můžeme mít každý pixel dokonale vyhlazený a ostřejší než břitva? Jen si představte ty detaily! Každý chlup na tváři vašeho avatara, každá kapka potu, každá drobná prasklinka na zdi – všechno bude tak realistické, že si budete připadat, jako byste se dívali z okna, jen s tím rozdílem, že z okna vám nepadají FPS.

Více než 400 her? To zní jako hodně… a co to vlastně znamená?

Číslo „více než 400 her“ zní impozantně. Je to takové to číslo, které má v novinových titulcích vypadat skvěle a přesvědčit nás, že naše investice do grafické karty Nvidia nebyla zbytečná. Ale pojďme se na to podívat střízlivě. Znamená to, že všechny tyto hry budou vypadat o 100 % lépe? Nebo to znamená, že v 399 z nich to bude „trochu“ lepší a v jedné to bude „úžasné“? A co ty hry, které už teď vypadají jako z roku 1998? Zlepší se i ty? Nebo budou jen „trochu méně hrozné“? Nvidia nám bohužel nedává přesné metriky. Prostě „lepší obraz“. A my, jako věrní zákazníci, bychom měli věřit, že „lepší“ je skutečně to, co dostaneme. Jako když vám řeknou, že nový lék má „lepší vedlejší účinky“. Skvělé, ale jaké jsou ty původní?

Ale pozor na výkon, říká Nvidia. A my na to: „No jistě, kdo by to čekal?“

A teď se dostáváme k tomu „ale“. „Pozor však na propady FPS.“ Ach, ten věčný balanc mezi krásou a rychlostí. Nvidia nám dává krásnější obraz, ale za jakou cenu? Za cenu toho, že naše herní zážitek bude občas připomínat slideshow? Je to jako když si koupíte luxusní auto s obrovským motorem, ale zjistíte, že spotřeba je tak vysoká, že si ho můžete dovolit jen na krátké projížďky po městě. Nebo ještě lépe, koupíte si krásnou, velkou televizi s úžasným rozlišením, ale abyste na ní viděli plynulý obraz, musíte si koupit i novou herní konzoli, nový kabel, nový televizní přijímač a možná i novou elektrárnu.

Proč vlastně potřebujeme AI, aby nám vylepšovala obraz?

Vždycky mě fascinovalo, jak se technologie umělé inteligence stává všudypřítomnou. Dneska AI nejenže hraje šachy lépe než nejlepší hráči světa, ale také nám pomáhá vylepšovat obrázky, psát články (ironicky, že?) a dokonce i navrhovat oblečení. Ale když se nad tím zamyslím, proč vlastně potřebujeme AI, aby nám vylepšovala obraz ve hrách? Nebylo by logičtější, kdyby vývojáři her prostě vytvořili hry, které vypadají dobře a běží plynule samy o sobě? Je to, jako kdybyste si koupili kuchařku a ta vám řekla: „Tento recept je skvělý, ale abyste si ho užili, budete potřebovat speciální, drahé koření, které vám zlepší chuť.“ Proč prostě nenapsat recept, který chutná dobře sám o sobě?

Možná je to jen můj naivní pohled na věc. Možná je to prostě budoucnost. Možná za pár let budeme všichni sedět u našich počítačů a naši AI asistenti nám budou říkat: „Váš obraz je nyní v režimu ‚ultra-realistický-s-kapkou-snu‘, ale doporučuji snížit detaily na ‚rozmazaná-vzpomínka-na-něco-co-jste-viděli‘ abyste dosáhli hratelných 30 FPS.“ A my na to s úsměvem přikývneme, protože přece chceme ten „lepší obraz“. Je to takové to klasické dilema: chci mít krásnou fotku, ale nechci, aby byla rozmazaná. Chci mít rychlé auto, ale nechci, aby mě stálo víc než hypotéka. A Nvidia nám neustále nabízí řešení, které je jako ten kouzelný elixír: zlepší jednu věc, ale druhou zhorší. A my to kupujeme, protože, no, kdo by nechtěl ten lepší obraz?

Takže, milí hráči, až si budete instalovat DLSS 4.5 a budete ohromeni novými detaily a ostrostí, vzpomeňte si na tento článek. Až se vám najednou hra začne sekat v nejnapínavějším momentě, vzpomeňte si na „propady FPS“. A až se budete ptát, proč vlastně platíme za technologie, které nám jen přidávají další vrstvu složitosti, možná si vzpomenete na to, jak jsme se tu společně zasmáli nad tou naší neustálou touhou po dokonalosti, i když to znamená obětovat něco jiného. Ale hlavně, užijte si tu krásu. Pokud vám to tedy výkon dovolí.