Toto lahodné jídlo škodí střevní mikroflóře. I přesto ho Češi zbožňují a nakupují ho ve velkém.

Naše střeva jsou někdy označována za druhý mozek. V současnosti už máme dostatek důkazů o tom, že střevní mikrobiom ovlivňuje nejen naše zdraví a to, jak se celkově cítíme, ale také naše nálady. Nejvíce mu škodí vedle antibiotik nezdravý životní styl, především nevhodná strava. Ty největší zabijáky přitom mnoho Čechů konzumuje denně!

Tavený sýr k snídani, knedlík s uzeným k obědu a chleba se salámem k večeři. To vše spláchnout sladkým nápojem a abychom uchlácholili naše svědomí, tak nejlépe nějakým dietním, bez cukru, zato s hromadou umělých sladidel. Taková kombinace naše střeva zrovna nerozveselí. Tavící soli, dusitany a umělá sladidla dokážou s našimi střevy nepěkně zamávat.

Zázračný mikrobiom

Lidské tělo je domovem asi 40 bilionů bakterií. V každém z nás je jich dokonce o něco více než vlastních buněk. Po miliony let se vyvíjely společně s našimi předky a vytvořily mezi sebou úzké a vzájemně závislé vazby. Nejpatrnější je to právě v našich střevech. Zde mají k dispozici dostatek potravy a na oplátku nám pomáhají trávit a dodávat potřebné minerály a vitamíny.

Stejně jako nám i jim prospívají základní, nezpracované potraviny. Moderní vysoce zpracovaná strava naopak podporuje růst škodlivých bakterií a oslabuje ty prospěšné, což vede k nerovnováze. První příznaky, že je něco špatně, navíc nemusí vůbec souviset s trávením. Jak ukázala belgická analýza zkoumající vzorky více než dvou tisíc Belgičanů, drtivá většina střevních bakterií byla schopna produkovat tzv. hormony štěstí: dopamin a serotonin.

Že vaše střeva nejsou v pořádku může indikovat právě zhoršená nálada, ale také ekzémy, únava, nespavost, autoimunitní choroby, nebo intolerance na některé potraviny. Ačkoliv každý z nás má svou zcela unikátní střevní mikroflóru, ti největší škůdci jsou naprosto univerzální. Patří k nim i tyto tři potraviny, které má většina z nás na talíři pravidelně.

Nebezpečné taveňáky

Zatímco sýry s ušlechtilými plísněmi náš mikrobiom podporují, tavené sýry jej naopak ničí. Na vině je technologický postup při jejich přípravě, která z jinak zdravého mléčného produktu dělá vysoce zpracovanou nezdravou potravinu. Tavicí soli, především fosforečnany, sice sýru dodávají příjemnou texturu a roztíratelnost, ale zároveň škodí našemu zdraví. Při nadměrné konzumaci nejen že poškozují střevní biom, ale také mohou napomáhat odvádění vápníku z kostí. Přitom právě Češi patří v konzumaci „taveňáků“ k evropské špičce.

Karcinogenní uzeniny

Vedle tavicích solí našemu zažívání neprospívají ani dusitanové solicí směsi, které se přidávají do masa a masných výrobků. Jde o směs soli a dusitanu sodného, která jim dodává lákavou barvu a chuť a zároveň zlepšuje jejich texturu a působí jako prevence nebezpečného botulismu. O tom, jak nepříznivě ovlivňují naši střevní mikroflóru, svědčí i to, že v roce 2015 byly uzenářské výrobky Světovou zdravotnickou organizací WHO označeny za karcinogenní a za jednu z příčin vzniku rakoviny tlustého střeva. Češi průměrně z uzenin získáváme až 20 procent z přijatelné dávky dusitanů.

Záludná sladidla

To, že ani cukr našim střevům nesvědčí, je všeobecně známo. Poslední dobou se ale čím dál více diskutuje také o negativním dopadu umělých sladidel. Ta se ve velké míře používají mimo jiné ke slazení limonád, které mají představovat zdravější alternativu slazených nealkoholických nápojů. Na neblahý vliv sladidel jako aspartam nebo sukralóza na rovnováhu bakterií v trávicím traktu poukázala již studie z roku 2014 uveřejněná v periodiku Nature. Účinky umělých sladidel na snižování hmotnosti nebyly nikdy prokázány, naopak se paradoxně dnes dávají do spojitosti s nárůstem hmotnosti, rozvojem diabetu a dalších chorob, včetně rakoviny.

Tavené sýry, uzeniny ani slazené nápoje (ať cukrem, nebo náhradním sladidlem) k životu nepotřebujeme. Veškeré potřebné živiny získáme z mnohem zdravějších zdrojů. Nejjednodušší způsob, jak podpořit náš střevní mikrobiom tak, aby pracoval k našemu užitku, je zaměřit se na základní nezpracované potraviny, jako je ovoce, zelenina, luštěniny, kysané mléčné výrobky a další fermentované potraviny a dostatek vlákniny. Zároveň ale není třeba se těch „špatných“ potravin vzdávat. Jak říká známé přísloví: všeho s mírou. Žádná potravina není zlá, pokud se konzumuje v rozumné míře.

Zdroje: nature.com, bezpecnostpotravin.cz, vimcojim.cz, dtest.cz