Většina Čechů nedokáže rozpoznat krtka od hraboše. Poté je překvapuje, že se jim nedaří zbavit se ani jednoho.

Vaše zahrada vypadá jako po náletu minometů? Pečlivě střižený trávník hyzdí hromádky tmavé hlíny a v záhonech to vypadá, že si někdo otevřel střelnici? Pak většina českých zahrádkářů okamžitě vyhlásí válku krtkovi. Jenže dost možná bojují na úplně špatné frontě. Záměna krtince za dílo hraboše je totiž častou chybou zahrádkářů, a končí totální prohrou a frustrací. Metody, které platí na jednoho, nemusí platit na toho druhého.

Jakmile na jaře objevíme na zahrádce první kopeček hlíny, vytáhneme ze sklepa plašič, petrolej nebo vzneseme dotaz na souseda, jak se zbavit „toho zmetka“. Málokdo ale detailně ohledává místa činu. Je to krtinec? Nebo je to jen vyhrabaná hlína od hraboše? Přitom tahle otázka je naprosto zásadní. Krtek a hraboš jsou totiž dva naprosto odlišní nájemníci s diametrálně odlišným jídelníčkem i chováním. A dokud nebudete mít jasno v tom, kdo vám přesně ničí nervy a pozemek, budete při pokusech o jejich vypuzení jen marně házet hrách na stěnu.

Krtek versus Hraboš

Základní problém je, že oba žijí pod zemí a oba dělají hromádky. Tím ale podobnost končí. Abyste mohli zvolit správnou strategii, musíte se naučit číst stopy jako detektiv. Krtek obecný je ve skutečnosti hmyzožravec. Takže vaše saláty, mrkve ani kořínky ovocných stromků ho absolutně nezajímají. Naopak, je to váš spojenec v boji proti larvám, ponravám, mravencům a dokonce i slimákům. Má obrovský apetit, protože jeho metabolismus jede na plné obrátky. Takže problémy, které nám páchá, jsou jeho slavné „krtince“. Ty vypadají jako symetrická, kuželovitá hromádka, jakoby taková malá sopka. Hlína je čistá, jemně rozmělněná, bez zbytků rostlin. Pochází z hlubších vrstev, a proto je mimochodem výborná pro výsevy sazenic. Krtek je samotář. Pokud máte zahradu posetou krtinci, je velmi pravděpodobné, že je má na svědomí jediný jedinec, který si pečlivě chrání své teritorium. Tunely krtka ničí kořeny rostlin jen tím, že je podebere, čímž jim přeruší přísun vláhy, ale cíleně je nežere.

Kdo je hraboš

Oproti tomu hraboš polní je hlodavec a stoprocentní škůdce. Je to býložravec, který sežere prakticky všechno, na co pod zemí i nad ní narazí: kořeny zeleniny, cibuloviny, kůru mladých stromků těsně nad zemí, brambory, mrkev. Tohle je tedy ten pravý viník živořících rostlin a zničené úrody. Jak poznat dílo hraboše? Hraboš nedělá primárně „krtince“. Dělá díry. Jsou to otevřené, zhruba 3–4 centimetry široké nory, které vedou do podzemí. Často jsou tyto díry propojeny viditelnými, vyšlapanými cestičkami v trávě. Pokud hraboš hromádku přece jen udělá, je nízká, plochá, asymetrická a často obsahuje zbytky trávy a organického materiálu. A co je nejhorší? Hraboši žijí v koloniích. Kde je jeden, tam je jich brzy třeba sto.

Teď už je asi jasnější, proč některé pasti nefungují. Zahrádkář vidí díry od hrabošů, ale myslí si, že je to krtek. Začne tedy krtka, který tam možná ani není, vyhánět zvukem. Jenže hraboši si na monotónní pípání sice neradi, ale zvyknou, zvlášť když mají kousek vedle prostřený stůl v podobě vašeho zeleninového záhonu. Nebo naopak. Na zahradě je jeden krtek dělající nepořádek v trávníku. Majitel nasadí jedovaté granulované nástrahy určené pro hlodavce. Krtkovi, jakožto hmyzožravci, jsou ale granule ukradené a ryje dál.

Jak vypudit krtka (legálně a humánně)

Důležitá informace hned na začátek: Krtek je podle zákona chráněný. Jeho likvidace je nelegální a můžete za to dostat citelnou pokutu. Cílem tedy musí být vždy jeho vypuzení, nikoli usmrcení. Naštěstí je krtek sice pracovitý, ale také velmi citlivý. Jeho slabinou je vynikající sluch a čich. Nejběžněji využívanou metodou jsou tedy různé plašiče. Od podomácku vyrobených větrníků z PET lahví navlečených na kovové tyči až po komerční elektronické, ultrazvukové nebo solární odpuzovače. Ty generují zvuk na nízké frekvenci, který krtci nesnášejí. Jenže krtek si může na jeden typ zvuku zvyknout. Je proto dobré plašiče čas od času přemístit nebo střídat různé typy.

Pachová válka

Co krtkovi vadí na sluchu, to mu vadí i na čichu. Cokoli silně aromatického vraženého do jeho čerstvé chodbičky ho dokáže otrávit. Zkuste chomáče psí nebo kočičí srsti, lidské vlasy, rozdrcené stroužky česneku, kávovou sedlinu, citronovou kůru nebo listy ořešáku. Dobře fungují i přírodní repelenty na bázi eukalyptu nebo ricinového oleje. A když tohle vše selže, je tu ještě metoda vytopit ho. Pokud najdete aktivní chodbičku, strčte do ní hadici a nechte vodu 10 až 15 minut téct. Krtek by se neměl utopit, ale sbalit si svých pět švestek a přesunout se o dům dál.

Likvidace hraboše

Boj s hrabošem je bohužel mnohem těžší. Není chráněný jako krtek, protože je to prokazatelný škůdce. Hraboš miluje nepořádek a vysokou trávu, kde se může krýt. Pravidelně tedy sekejte trávník i odlehlé kouty zahrady. Sbírejte spadané ovoce, je to pro ně zdroj potravy. Kompost udržujte přehazovaný; ten neudržovaný je pro ně jako pětihvězdičkový hotel. Nejlepším a nejekologičtějším likvidátorem hrabošů je kočka. I líná kočka, která se jen prochází po zahradě, zanechává pachové stopy, které hlodavcům signalizují nebezpečí. Aktivní lovec je samozřejmě ještě lepší. Podporujte i výskyt dravých ptáků instalací vysokých „T“ bidýlek na volném prostranství. A vytvořit v rohu zahrady můžete i hromadu kamení a dřeva pro užovky a slepýše, kteří hraboše milují.

Pokud přírodní metody nepomáhají, velmi účinné jsou klasické sklápěcí pastičky. Musí se ale nastražit správně, přímo do díry nebo na jejich cestičku a přikrýt je třeba velkým květináčem nebo kusem prkna, hraboši se cítí bezpečněji ve tmě. Pomoci by mohly i sirné dýmovnice určené k vykuřování nor. Háček je v tom, že hraboší systém chodeb je rozsáhlý. Museli byste ucpat všechny ostatní východy, jinak kouř uteče a hraboš se jen přesune do jiné části nory. Navíc ve velkém suchu hrozí požár. Až tou úplně poslední možností jsou otrávené granule. Pokud po zahradě běhají děti, psi nebo kočky, měli byste na ně zapomenout úplně. Hrozí nejen přímá otrava, ale i tzv. sekundární otrava, když třeba vaše kočka sežere přiotráveného hraboše a otráví se také. Pokud už musíte jed použít, vždy ho aplikujte hluboko do nory, nikdy ho nesypte volně po povrchu.

Zdroje: dvojka.rozhlas.cz, denik.cz, zahrada.cz, bhg.com, kobieta.wp.pl