Pět psích ras, které mají tendenci útočit na své majitele. Není to jejich vina, jsou geneticky modifikované a psychicky nestabilní.

Známé pořekadlo říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Ne vždy to ale platí bez výhrad. Nedostatečná péče o čtyřnohého mazlíčka či neporozumění jeho potřebám mohou vést až k tomu, že se z mazlíčka stává zbraň, která se v krajních případech obrátí proti samotnému majiteli.

Jako existuje nespočet psích plemen, existuje i nespočet psích povah. Ne všechny jsou vhodné pro každého. Zatímco každý pes potřebuje lásku a důvěru ve svého páníčka, někteří své nároky stupňují o vyšší potřebu pohybu oproti jiným plemenům a jiní zase o přísnější či důslednější výchovu. A všichni psi potřebují čas, který s nimi jejich dvounohý kamarád aktivně stráví.

Psi mají své potřeby a dokáží si o ně říct

Když se některé z potřeb jednotlivého psa zvířeti dlouhodobě nedostává, stává se pejsek frustrovaným, smutným, a tedy potenciálně nebezpečným. Nelze jim to mít za zlé, obdobně se chovají i lidé, když jsou dlouhodobě přehlíženy jejich potřeby. Sice k tomu nepoužíváme zuby, zato umíme být pěkně podráždění, nevrlí a neochotní dále se podřizovat režimu, který nám nevyhovuje. Ostatně, hospodské rvačky či domácí násilí nezřídka stojí právě na dlouhodobé frustraci.

Za napadením majitelů i jiných lidí psy stojí strach i frustrace

Pes je však ve srovnání s člověkem méně sociálně nadaný a své chování řídí především svými pudy a instinkty. Nemalý podíl na pudovém jednání tak mívá nedostatečná socializace či absence výcviku, psychická nestabilita vyvolaná kupříkladu přemírou energie, v některých případech i intenzivní šlechtění. Přestože neexistuje žádná statistika, která by poskytovala informace o počtu útoků jednotlivých ras na lidi, v policejních záznamech se nejčastěji hovoří o těchto pěti plemenech.

1. Americký pitbulteriér

Amerického pitbulteriéra vyšlechtili coby strážného a bojového psa. Vyniká vysokou loajalitou vůči svému majiteli, což se zároveň ukazuje jako jeho nejslabší stránka. Kromě toho je totiž také tvrdohlavý a potřebuje velmi zkušeného majitele, který jej bude důsledně cvičit. V opačném případě se tato rasa dostává na seznam jedné z nejnebezpečnějších zbraní. V letech 2005 až 2017 se totiž pitbul podílel na 66 procentech všech zabití člověka způsobených psem.

2. Rotvajler

Tito původně pastevečtí psi mají dodnes v krvi hlídání svého stáda a smečky. Mají silně vyvinuté ochranitelské instinkty, které se bez pevného výcviku snadno promění v agresi. Vůči cizím lidem jsou krajně nedůvěřiví a kromě fyzického tréninku vyžadují i mentální cvičení. Rotvajleři jsou vhodní jen pro vyrovnané majitele, který jim vytyčí jasné hranice. Jinak se jejich ochranitelský instinkt snadno obrátí proti páníčkovi i jeho rodině.

3. Německý ovčák

Inteligentní pes s moudrýma očima byl v minulosti hojně využíván jako pes pracovní. Dodnes se používá jako strážní pes k objektům, ve kterých má dostatek prostoru nejen pro pohyb, ale i pro jejich hlídací pudy. Chovat německého ovčáka v běžných domácnostech je vzhledem k jejich nárokům možné jen za splnění dvou podmínek. Jednou z nich je dostatečně dlouhý pohyb s řadou podnětů, tím druhým je výcvik. Pokud německého ovčáka dostatečně nestimulujete, snadno přepne do vlastního módu a začne určovat hranice sám. A to i vůči svému pánovi.

4. Americký buldok

„Bulíci“ jsou velmi přátelští, ale také velmi asertivní a sebevědomí. Původně byli vyšlechtěni k býčím zápasům, a to je v kombinaci s jejich povahou rizikové samo o sobě. Zápas mají v krvi, často se cítí nadřazeně a silně a v rukách nezkušeného pejskaře se stávají velkým nebezpečím i pro svého majitele. Pro přátelskou a klidnou povahu amerických buldoků totiž majitelé často podceňují výcvik a spoléhají jen na základní pokyny. Ty ale pro eliminaci rizika napadení nestačí.

5. Čivava

Že by tohle mrňavé plemeno dokázalo ublížit? Nenechte se zmást. I čivavy jsou velmi sebevědomé, a to často tak moc, že si vůbec neuvědomují svůj malý vzrůst. Jenže málokdo bere taková mrňata vážně, a tak není žádným překvapením, že se s nimi na cvičáku příliš často nesetkáte. Okatá čivava tak velmi snadno svým egem přeroste páníčka a stává se časovanou bombou, kterou od napadení dospělého člověka dělí jen tenká hranice.

Zdroje: iReceptář, Dotyk