Zpěv straky (Ve světě bez naděje ani hlas pravdy nezní líbezně.)

Ve světě bez naděje ani hlas pravdy nezní líbezně.

Když se šílený a mocichtivý vladař rozhodl vyvraždit všechny, které nemůže přeměnit ve vojáky, stalo se ze světa místo bez vědy, umění a také bez naděje. Místo, kde není snadné nabízet útěchu.

Pro mladou čarodějku Heniku se však právě to stalo smyslem života. Zavržená vlastní tyranskou matkou, ale se svými jedinými přáteli — spolehlivou klisnou Potvorou a strakou, která skrývá nejedno tajemství — pomáhá všude tam, kde je zapotřebí jejích léčitelských dovedností. Ať už pobývá ve městě, jehož brány není možné opustit, u oddílu dětských vojáků s velice podivným úkolem, či na hradě, kde se objevilo nadmíru podezřelé novorozeně, vždy musí pečlivě zvažovat, co může ztratit a co získat.

Bolest a utrpení mívají totiž rozmanité podoby, ale muka v duších se navzájem až překvapivě podobají. Ale právě tyto rány se hojí ze všech nejhůř. A je na Henice, aby přišla na to, jak lze zemi a její obyvatele vyléčit.