Grafika - Zelená brána v Pardubicích. Autorem je malíř a grafik Pavel Šimon. Obraz není signován. Pardubice Pardubice jsou univerzitní a statutární město na východě Čech. Leží ve východní části Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimka. Se zhruba 90 tisíci obyvateli jsou desátým největším městem Česka, jsou i největším městem Pardubického kraje i okresu Pardubice. První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, k roku 1340 jsou už připomínány jako město. Největší rozkvět prodělaly za pánů z Pernštejna. Na konci 16. století a v 17. století nastal úpadek. Nový rozvoj města přišel od poloviny 19. století s připojením města na železnici. Sídlí zde Univerzita Pardubice, dále např. okresní soud a pobočka krajského soudu. Historické centrum je od roku 1964 městskou památkovou rezervací. Už od 16. století jsou proslulé výrobou perníku. Významné sportovní události jsou slavné koňské dostihy Velká pardubická, motocyklový závod Zlatá přilba, Mezinárodní festival šachu Czech Open či tenisová Pardubická juniorka. Známá je železniční a letecká doprava. Od roku 1909 tu sídlí Východočeské divadlo, působí zde profesionální Komorní filharmonie Pardubice. Rozměry včetně rámu cca 21 cm x 16 cm. Grafika je adjustována do nového rámu. Dřevoryt na papíře. Celkový stav - viz foto. Grafika byla vytvořena přibližně v letech 1960-80. Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Zelená brána Jediným celistvým, neobyčejně cenným zbytkem pardubického opevnění je Zelená brána, která se skládá ze dvou odlišných a rozdělených stavebních celků - předbraní a brány s věží. Roku 1507 dal Vilém z Pernštejna obehnat město hradbami a hradebním příkopem. Mistr Paul, který práce řídil, včlenil do hradební zdi nové předbraní v místech, kudy se od pradávna vyjíždělo z města na Kutnou Horu a Prahu. Předbraní se směrem k městu opíralo o baštu, bylo přízemní, zdobené gotickým štukem. Ve směru z města byla v předbraní těžká vrata a jeho vnější stranu zajišťovala celá soustava opevnění. Přímo u předbraní byl příkop se dvěma padacími mosty (k vedlejší brance vedl most pouze pro pěší), mohutný barbakán byl k předbraní veden šikmo ze strany, aby nepřítel nemohl zaútočit přímo a byl vystaven bočnímu ostřelování. U vlastního hradebního příkopu bylo předmostí chráněné jednopatrovou branou, za níž vedl přes příkop dřevěný kolový most. V rámci dalekosáhlé přestavby, kterou po zhoubném požáru města v roce 1538 provedl Jan z Pernštejna, změnil stavitel Jiřík Olomoucký i vzhled předbraní. Zvýšil je o jedno poschodí, osadil renesančním štítem s vysokou atikou dělenou lisenami benátského typu, na vrcholku udělal polokruhové štítky a zdi prolomil dvojicí malých střílen. V prvním patře předbraní vznikly dvě malé světničky, kam se roku 1543 nastěhoval sám mistr Jiřík, poté byly různými nájemníky obývány až do 18. století. Když byla roku 1776 kolem vnitřního města postavena jezdecká kasárna, byly z předbraní odstraněny padací mosty a nasypána pevná cesta mezi předbraní a dřevěný most přes hradební příkop. Tento most pak roku 1866 nahradil most železný, který zmizel v letech 1910-1911 při zasypání posledního úseku hradebního příkopu. Kamenné schodiště, po němž se dalo vystoupit do prvního patra předbraní, bylo odstraněno v letech 1914 -1917 při stavbě spořitelny. Nad patrovou římsou předbraní téměř přes celou šíři fasády provedl v roce 1903 řezbář a sochař Bohumil Vlček dle návrhu Mikoláše Alše relief s erbovní pověstí města Pardubic (jezdec na koni projíždějící branou se spouštějící se mříží). Text pod reliefem praví: Jessek z Pardubicz przed Mediolanem Letha Panie 1158. Šimon Pavel * 16.6.1920 Praha + 26.6.1958 Praha ilustrátor, grafik, malíř, typograf Syn Tavíka Františka Šimona. Zpočátku se věnoval zejména malbě (architektura, krajina, žánrová i figurální malba), později se soustředil výhradně na plakátovou tvorbu, knižní grafiku, ilustraci a volnou i drobnou grafiku. Ve volné grafice často zobrazoval lidskou práci, krajinu, architekturu, oblíbil si donquijotovské motivy a alegorie. Pracoval v cyklech, kde převažovala krajina a náměty z Prahy, později se objevila i architektura a žánrová a kompoziční malba. Byl členem SČUG Hollar. Imponoval svým výtvarným uměním a dokonalou znalostí všech grafických technik. Zvláště měl rád barevné akvatinty, v nichž dosahoval u nás jedinečného mistrovství. Zemřel předčasně po dlouhé nemoci. Absolvoval dlouhou řadu výstav například - Praha - Galerie Hollar, Topičův salon, Pošova galerie, Uměleckoprůmyslové museum, Staroměstská radnice, Mánes, Palác Kinských, Galerie Fronta ale i jinde v ČR například Brno, Zlín, Kladno, Hradec Králové, Litoměřice, Blansko atd., také v zahraničí Museum van het Boek, Den Haag, Bratislava, Helsinky atd. Jeho díla jsou zastoupena v Národní galerii v Praze a v dalších významných sbírkách. Studium: Akademie výtvarných umění Praha (1938-39, Antonín Pelc, Tavík František Šimon, 1945-46 Vladimír Pukl). VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH: 1962, Kdy zemřeli...? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od
Informace
Koupit
