Zdeněk Košler – Smetana, Dvořák Foerster: Česká klasická kantáta

Z komentáře k původnímu albu Supraphonu 1 12 1437 z roku 1974:

Titul je na první pohled trochu zavádějící. Slovo "klasická" není v něm totiž užito v nejběžnějším významu historickém, poukazujícím k tzv. hudebnímu klasicismu, ať již vídeňskému nebo českému.

Označení není však užito ani v druhém běžném smyslu charakterizujícím díla ve svém oboru nejdokonalejší, vzorová - to by bylo možno vztáhnout nejspíše ještě k Smetanově České písni - , nýbrž chce podotknout,

že jde o díla svým způsobem typická a ve své oblasti průkopnická, novátorská. To pak skutečně platí o všech třech skladbách tohoto souboru a vystihuje to nejen jejich charakter, ale i jejich pozici v historii.

Každá z nich přinesla skutečně něco nového do vývoje tohoto hudebního druhu - je totiž lépe hovořit o kantátě jako o druhu než jako o formě; forma v užším slova smyslu může být velmi rozmanitá a je zpravidla složena z menších formálních útvarů.

A opravdu každá z těchto tří kantát přinesla nějaký buď nový nebo dobou…