Ves Týnec vznikla při této cestě nejpozději ve 13. století, ale pravděpodobně mnohem dříve. Je možné, že jeden z meandrů starého koryta Mže byl tehdy upraven a takto získaná plocha, po ohrazení lehkým opevněním (otýněním), mohla v případě nebezpečí poskytnout vesničanům útočiště. "Otýněným" místem, který dal vsi jméno, ale mohl být i vladycký dvůr. Ve vsi Týnci bylo zpočátku několik původně vladyckých poplužních dvorů, které se postupem času dostaly do majetku plzeňských měšťanů a rychtáře. Za válek v 15. století Týnec zpustl, ale největší poplužní dvůr přetrval. Získal jej příslušník nižší šlechty Zikmund z Tryclar, který si tu vystavěl v samém závěru 15. století reprezentativní sídlo - tvrz. Na tomto dílu stálo kolem poloviny 16. století několik, snad čtyři až šest, poddanských dvorů, o jejichž prodejích se nám dochovaly záznamy v městské knize prodejů. Plzeň od poloviny 15. století postupně získávala samostatné díly Týnce; poslední zakoupila až v roce 1540. Poslední poddanský dvůr v Týnci zanikl nedlouho po roce 1560. Zánik vsi přežil jen největší vladycký, teď již městský dvůr, který ale po reorganizaci městského hospodářství a výstavbě nového městského dvora v Doubravce plnil jen úlohu vedlejšího nebo doplňkového provozu. V 17. či 18. století zřídilo město v tomto bývalém poplužním dvoře s tvrzí lazaret, léčebné zařízení především pro infekčně nemocné. Lazaret byl zrušen v roce 1824.
Informace
Koupit
