Zámek Hrádek U Nechanic - Jindřich Šimek

Originální signovaná litografie - Zámek Hrádek u Nechanic. Signovaná vpravo dole - viz foto. Číslovaná 47/175 vlevo dole - viz foto. Autorem je malíř a grafik Jindřich Šimek. Rozměry včetně rámu cca 67 cm x 43 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Originální signovaná litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto. Obraz je odhadem z let 1940-60. Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Šimek Jindřich * 11.7.1901 Doudleby nad Orlicí (Rychnov nad Kněžnou) + 10.12.1979 Rokytnice v Orlických horách (Rychnov nad Kněžnou) malířství Studoval soukromě u Aloise Kalvody, u Kavána v Libuni, u O. Bubeníčka v Mladé Vožici a u profesora O. Nejedlého na AVU v Praze (1948). Podnikl studijní cesty po Itálii a Rakousku. Věnoval se krajinomalbě, v 60. a 70. letech maloval zejména krajinu Orlických hor a jejich podhůří. Věnoval pozornost zejména uměleckým a stavebním památkám, které se často stávaly dominantou jeho obrazů. V jeho díle se také často objevují krajinné motivy z románů Aloise Jiráska, mající vztah k Podorlicku a Novoměstsku. Samostatně vystavoval ve Vimperku 1928, Táboře, Sušici 1930 a v Klatovech. V roce 1950 se zúčastnil celostátní přehlídky Výtvarná úroda v Praze. VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH: antologie/sborník 1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice (Pardubice) encyklopedie/slovník 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,1996, Malíři Orlicka a Podorlicka (Malý lexikon),2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVI. Šan - Šta). Zámek Hrádek u Nechanic Zámek byl postaven na zalesněném návrší, zvaném Lubenský vrch, asi kilometr západně od vesnice Hrádek. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je zámek Hrádek u Nechanic nejvýznamnější stavbou romantické architektury, která hledala své kořeny v gotickém slohu středověku a formálně se projevovala uplatňováním anglické gotiky. Stavebníkem tohoto novogotického zámku byl hrabě František Arnošt Harrach, majitel panství Sadová, kam Hrádek náležel. Projekt odpovídající architektuře zámku Grewe Hali v Cheshire (1615-1636) je dílem londýnského architekta Lamba. Provedením stavby byl pověřen vídeňský stavitel Karel Fischer, který přizpůsobil původní Lambovy plány místnímu prostředí. Základní kámen ke stavbě zámku byl slavnostně položen 13. června 1841. Stavba trvala do r. 1854, jak je udáno na pamětní desce, umístěné nad vchodem do reprezentačních místností. Ústředním článkem zámeckého objektu je hranolová věž, na níž za polygonálními arkýři navazují v obou směrech jednopatrová křídla. Dodatečným připojením „strážní" hranolové věže se zámeckou kaplí v přízemí k západnímu křídlu byla porušena souměrnost půdorysu objektu. Reprezentativnímu jižnímu průčelí, obrácenému do anglického parku, dominují dvě věže, střední dvoupatrová a západní, obě ukončené cimbuřím. Terasa před tímto průčelím je opatřena renesanční mříží ze 16. století a plastikami dvou lvů ze 13. století, které pocházejí z Benátek. Severní příjezdové průčelí je souměrnější, je jednopatrové uzavřené hlavní římsou s cimbuřím. Pozornost upoutají okna s novogotickými šambránami i zdůraznění středu zámku podjezdem s terasou. Současně se zámkem byly stavěny i vedlejší hospodářské a provozní budovy. Z konce východního křídla zámku vycházela chodba spojující zámek s divadlem, jízdárnou a kočárovnou. V zámecké budově bylo zavedeno ústřední vytápění. Vnitřní zámecké zařízení, jeho výzdoba, štukatérské, řezbářské a zámečnické práce napodobují severskou pozdní renesanci. Vypracování návrhů a plánů bylo opět svěřeno architektu a staviteli Karlu Fischerovi. Novorenesanční klenby, stropy, různé ornamenty, nábytek jsou z velké míry dílem řemeslníků z blízkého okolí. Za vedení truhláře F. Bittnera ze Žebráka zde pracovala početná skupina řezbářů a truhlářů. Sklenářské práce prováděla vídeňská dílna F. Friedla, kamenické práce vyšly z pražské dílny Josefa Krannera a štukatérské práce prováděl Josef Max. O rozsáhlých hospodářských i kulturních stycích hraběte Harracha svědčí stropy, portály, obložení, součásti zařízení jednotlivých pokojů přivezené sem ze zániků v Eschelbergu a Hohenecku. Též obrazy a další umělecké předměty pocházejí z Benátek, Anglie, Rakouska, Německa a Francie. Předsíň se sbírkou zbraní z 15.-18. století vytváří vstupní prostor. Za ní je ústřední zámecká hala s podobiznami hrabat Harrachů a členů spřízněných rodů. Dva renesanční portály pocházejí ze zámku v Hohenecku. V přilehlém salónu je vyřezávaný renesanční strop přenesený sem ze zámku ve Welsu v Rakousku a nábytek pocházející ze zámku ve Waldenburgu. Z obrazů je nejcennější podobizna kardinála Arnošta Harracha od augšpurského malíře J. U. Mayera. Barokové hod