Rozvoj mechanismů zajišťování kvality představuje jednu ze
základních vývojových priorit vysokého školství jak na evropské
úrovni (Boloňský proces) tak na národní úrovni jednotlivých
zemí. Důvodem tohoto stavu je snaha státu nejen o zajištění
potřebné úrovně vysokoškolského vzdělání ve smyslu efektivního
využití vynakládaných veřejných zdrojů ale též samotné
úsilí vysokých škol o dosažení co nejvyšší míry kvality jimi
vykonávaných činností. V České republice, stejně jako ve většině
ostatních signatářských zemích Boloňského procesu, je
poskytování ekonomicky efektivního vysokoškolského vzdělání
zabezpečeno mechanismem akreditace, zatímco kontinuální
zlepšování kvality činností vysokých škol prostřednictvím formativního
institucionálního vnitřního hodnocení.
Cílem monografie „Zajišťování kvality v českém vysokém školství“
je popsat a zhodnotit vývoj státního mechanismu akreditace
a institucionálních mechanismů vnitřního hodnocení veřejných
a soukromých vysokých škol v České republice od roku 1989.
Dále pak na základě deskripce vývojové dynamiky mechanismů
akreditace a institucionálního hodnocení analyzovat vliv těchto
mechanismů na současný stav vysokoškolské politiky na národní
úrovni. V neposlední řadě si monografie prostřednictvím analýzy
iniciativ usilujících o rozvoj mechanismů zajišťování kvality
na nadnárodní úrovni klade za cíl zpřesnit poznání o konvergenci
vývoje české a evropské vysokoškolské politiky.
Monografie je svým obsahem určena zvláště badatelům a analytikům
zabývajících se systémy vysokého školství, ale díky zahrnutí
případových studií z jednotlivých vysokých škol obsahující
příklady dobré praxe poskytne cenné informace i dalším hlavním
aktérům zainteresovaných na vysokoškolském vzdělávání
– studentům a jejich rodičům.
Koupit
