Průzkumy veřejného mínění a jejich výsledky jsou běžnou součástí mediálního zpravodajství, tu poněkuddémonizovanou, tu mírně opovrhovanou, většinou však užitečnou a přínosnou. Elementární znalost a orientace v jejich metodologii i v reáliích jejich provádění je dnes téměř součástí základního vzdělání a pro pracovníky v médiích, P.R. a reklamě, ale třeba i ve veřejné správě, naprostou nezbytností.
Studenti sociální a mediální komunikace na UJAK mají štěstí, že jim problematiku výzkumu veřejného mínění přibližuje učitel, který má mnohaletou praxi jak v žurnalistice a v politice, tak ve výzkumné branži, a zejména umí potřebné znalosti a vlastní zkušenosti zprostředkovat atraktivně, čtivě a srozumitelně. Jeho text přitom nerezignuje na důkladné teoretické a metodologické zázemí. Potřebné znalosti ale předává způsobem přístupným širokému okruhu čtenářů. Nabízí pohled do kuchyně výzkumných firem a nenásilně přitom vybízí studenty k vlastnímu přemýšlení o provádění výzkumů, o jejich možnostech a kvalitě a o uplatnění jejich výsledků v mediálním prostoru. Právě v propojení dvou světů a dvou pohledů, výzkumnického a žurnalistického, je zřejmě největší hodnota této knížky. Čtenář – současný nebo budoucí novinář (ale samozřejmě nejen ten) – se v něm uceleně dozví, jaká rizika s sebou nese publikování výsledků výzkumů veřejného mínění v médiích, v čem všem se skrývají hrozby jejich zkreslení a dezinterpretace, jakkoli neúmyslné. Velmi cenná je i sebereflexe výzkumnického oboru, kterou autor odvíjí zejména od (ne)úspěšnosti předvolebních výzkumů a prognóz. Ta by se měla stát součástí širšího odborného diskursu, který však u nás zatím bohužel chybí.
Koupit
