Obrázek - Reprodukce fotografie - Větrný mlýn v zaniklé obci Vysoký. Rozměry včetně rámu cca 20 cm x 14 cm. Rám má místy otluky. Obrázek je zasklený. Celkový stav - viz foto. Větrný mlýn u Heřmanic Nedaleko obce Horní Vítkov na Liberecku se nachází pozoruhodná památka, kterou určitě stojí za to navštívit. Jedná se o 13 m vysokou a 9,2 m širokou zříceninu starého větrného mlýna tzv. holandského typu. Objekt mlýna je kulturní památkou České republiky. Mlýn vznikl v osadě Vysoký, která se ještě před druhou světovou válkou nacházela v těsné blízkosti Lysého vrchu. Postavit ho nechal v místě trvalého proudění větru místní rychtář Eduard Zuckler. Stavba byla dokončena v roce 1830 a mlelo se tu až do roku 1866, kdy byl mlýn zpustošen procházejícím pruským vojskem při tažení během prusko - rakouské války a o dva roky později byl navíc poškozen při silné bouřce. V roce 1897 se rozhodl příbuzný původního majitele ruiny přestavět na 13 metrů vysokou rozhledu. Ta sloužila společně s restaurací až do druhé světové války. Výhled z ní musel být nádherný, protože ze samotného vrchu se nabízí výhled na vrcholky Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Po odsunu německého obyvatelstva už tato stavba, stejně jako celá okolní vesnice, chátrala a do dnes se z ní dochovala pouze krásná ruina. Na rozdíl od okolní vesnice, která po válce celá zmizela. Kolem mlýna stávala osada Vysoký (německy Hohenwald). Tato nejvýše položená obec na Frýdlantsku (639 metrů) se nacházela velmi blízko státní hranice se Saskem (dnes s Polskem). V roce 1834 zde stálo již 31 domů se 185 obyvateli. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla v roce 1880, a to 234. V roce 1900 zde bylo 42 domů, ale pouze 206 obyvatel. Předválečný údaj z roku 1939 uvádí, že domů zde bylo tehdy 41 a v nich bydlelo 136 osob. Od roku 1642 až do 1894 zastávali funkci starosty příslušníci z rodu Zückerů. Obec patřila pod farnost Vítkov. Byla zde škola do které chodili i děti z Vítkova. Mezi dvěma světovými válkami (v letech 1918 až 1938) fungovaly v osadě dvě hospody, jeden obchod a jeden pokrývač. O vzniku osady pojednává pověst, podle níž na přelomu 15. a 16. století pořádala majitelka místního frýdlantského panství Kateřina z Redernu pořádat velkou štvanici. Během ní se dostala až na vrchol Vysoký. Ten byl tehdy zalesněn obtížně neprostupnými hvozdy a jen několik uhlířů a dřevařů v těchto místech obývalo své chatrče a v lese hospodařilo. Poblíž obce bublal čistý pramen. Voda z něj lovcům zachutnala a Kateřina se rozhodla, že na vrcholu kopce založí osadu. Po návratu do Frýdlantu povolala stavitele z Nového Města pod Smrkem, aby kolem bublajícího pramene postavil třináct domů jako základ pozdější osady Vysoký. Výstavbu domů Kateřina pečlivě sledovala. Protože však byla s průběhem stavby nespokojená, kritizovala stavitele připomínkami a výčitkami, až ten si kvůli tomu vzal život.
Informace
Koupit
