Pojem diskontinuita zavedl do managementu Peter F. Drucker, když v roce 1968 vydal knihu „Věk diskontinuity“. Drucker říká, že kontinuita - ve smyslu spojitost, návaznost či nepřetržitost - ve společnosti i ekonomice skončila a nastává období zlomů, změn a nespojitosti. Trendy v podnikání i v životě společnosti se začnou rychle měnit a bude obtížné, ne-li nemožné je předvídat. Drucker chápe diskontinuitu především jako „závažné změny v podstatě sociální a kulturní reality“. V uvedené knize Drucker definuje čtyři faktory způsobující diskontinuitu: Nové technologie - vznikají v důsledku prudkého rozvoje přírodních (zejména fyzika, chemie i biologie) i společenských věd (zejména psychologie a sociologie) Změny světové ekonomiky - ekonomika se posunula od národní a regionální úrovně na světovou úroveň Nové uspořádání společnosti a politiky - vzniká nový pluralismus institucí - jak veřejných, tak soukromých i neziskových - a objevuje se důraz na sociální odpovědnost nejen firem, ale všech institucí a organizací Klíčovým zdrojem se staly znalosti - vzniká společnost a ekonomika založená na znalostech, jako klíčovém zdroji ekonomického růstu i sociálního rozvoje, Drucker přichází s pojmem znalostní společnost (knowledge society) a znalostní pracovník (knowledge worker). Rok vydání: 1994 Stav: mírné navlhnutí knihy (zvlněné listy)